Dopad úmrtí do socio-ekonomické situace domácnosti
Cílem projektu bylo zmapovat náklady související s úmrtím člena domácnosti v ČR, jejich dopad do socio-ekonomické situace vybraných typů rodin a případná regionální specifika. Byly vyčísleny náklady bezprostředně související s úmrtím osoby a srovnávány dopady úmrtí určitého člena rodiny na příjmovou situaci dané rodiny.
Problematika úmrtí byla zasazena do demografického a právního kontextu. Byl proveden výzkum v pohřebních organizacích, u správ hřbitovů a v kamenických firmách. Byly zjišťovány jednak regionální rozdíly např. v nákladnosti pohřbů. Pozornost byla věnována tzv. sociálním pohřbům, kdy se o zajištění pohřbení musí postarat obec.
Samostatnou část studie představuje modelové srovnání dopadů úmrtí na příjmovou situaci rodiny, které se ve sledovaných typech rodin liší. Souhrnně však platí, že příjmy domácnosti pozůstalých se kvůli ztrátě příjmů z pracovní činnosti nebo ze sociálních dávek, které měla zemřelá osoba, většinou výrazně sníží. Pozůstalostní důchody jsou výrazně nivelizovány. Příjmová situace nesezdaných partnerům je v případě úmrtí jednoho z partnerů v porovnání s manželskými páry podstatně horší. Dávka pohřebného, která je v současnosti vázána na 2,4 % úmrtí, je spíše symbolická. Nemají-li pozůstalí vlastní finanční rezervy, dostávají se v prvních čtyřech měsících po úmrtí člena rodiny do finančně velmi složité situace vzhledem k době vyřizování žádosti o pozůstalostní důchody a další sociální dávky a také dědického řízení. Rizikovým faktorem jsou některé přetrvávající nutné výdaje (splátky půjček, vysoké náklady na bydlení aj.).