Chudoba, materiální deprivace a sociální vyloučení v České republice s důrazem na děti a domácnosti vychovávající děti
Cílem projektu bylo na základě rozboru dat šetření SILC doplněné kvalitativními technikami, zkoumat rizika chudoby, materiální deprivace a sociálního vyloučení u českých rodin vychovávajících děti v období 2008 až 2013. Celkově se situace a vývoj ukazuji jako poněkud rozporné. Lze souběžně sledovat převažující pozitivní trendy, na druhé straně se vynořují a prohlubují určité specifické problémy. Pozitivní je pokles rizika chudoby na míru nejnižší v zemích EU i v domácnostech, které byly a nadále jsou tímto rizikem více ohrožené. Jedná se o domácnosti s velmi nízkou pracovní aktivitou a o neúplné domácnosti. Riziko chudoby je důsledkem souhry více faktorů, naprosto nejvýznamnější je pozice na trhu práce ovlivněná dalšími faktory, jako je vzdělání, věk, zdravotní stav, počet dětí, úplnost domácnosti. Jako narůstající problém se ukazuje být tzv. "tvrdá chudoba", tj. pokles příjmu domácností pod úroveň životního minima po úhradě nákladů na bydlení, kdy již nestačí příjmy na úhradu základních potřeb jednotlivce. Efektivita transferů (bez vlivu důchodových dávek) při eliminaci chudoby v populaci celkem je v ČR výrazně nad průměrem zemí EU 28. Ve srovnání s rokem 2008 poklesla však efektivnost sociálních transferů při eliminaci rizika chudoby o 6 p. b. Sonda do subjektivního vnímání chudoby a materiální deprivace rodinami, které vychovávají děti, ukázala, že málo zajištěná a přitom podstatná skutečnost pro přerušení cyklu deprivace (chudoby) a následný rozvoj dětí, je oblast nákladů na vzdělání dětí, včetně dopravy do školy či účast na volnočasových aktivitách.