Charakter nositelů pojištění
Příprava dalšího pokračování reformy důchodového pojištění v České republice vyvolává otázku, jaký bude další vývoj organizace tohoto systému. Reforma si může vyžádat transformaci současného nositele pojištění – České správy sociálního zabezpečení – a v souladu se zvolenou koncepcí reformy bude třeba zvážit i stávající strukturu institucí důchodového systému a případně potřebu vytvořit instituce nové.
Předkládaná výzkumné zpráva poskytuje informace o organizačním uspořádání jednotlivých pilířů důchodového systému ve vybraných členských státech EU a o nositelích důchodového pojištění v těchto zemích. Tyto informace byly využity zadavatelem projektu (Ministerstvo práce a sociálních věcí) v rámci důchodové reformy. Základní výstupy se týkají
- vztahů nositelů pojištění v rámci jednotlivých pilířů i mezi nositeli pojištění různých pilířů,
- charakteru nositelů pojištění v jednotlivých pilířích důchodového systému,
- charakteru výplaty nároků z důchodového pojištění,
- možnosti nositelů pojištění působit v zahraničí,
- zajištění kontroly činnosti nositelů pojištění,
- možnosti přenositelnosti důchodových práv mezi nositeli pojištění v rámci důchodových pilířů jednoho státu i mezi nositeli pojištění různých států.
V průběhu zpracovávání projektu byl na základě dostupnosti údajů a po dohodě se zadavatelem zvolen tento výběr 12 zemí: Belgie, Dánsko, Kypr, Maďarsko, Malta, Německo, Portugalsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království a Švédsko. Struktura zprávy odpovídá požadavkům zadavatele a obsahuje v první části dílčí přehledy za jednotlivé státy a v části druhé shrnutí hlavních získaných poznatků ve formě srovnávacích tabulek a komentářů.
Základní metodou řešení bylo dotazníkové šetření mezi národními experty (korespondenti MISSOC). Dotazník pro národní experty (viz příloha) obsahoval kromě okruhů otázek vztahujících se k výše uvedeným tématům také otázku na úpravu přenosu důchodových práv euroúředníků (nařízení Rady 259/68) podle dodatečného požadavku zadavatele. Šíře poskytnutých odpovědí se u jednotlivých zemí významně lišila, například minimum informací (a v řadě případů dokonce žádné) se týkalo třetího pilíře. Ke shromáždění doplňujících údajů byly využity především dokumenty publikované národními nositeli pojištění, dostupná primární legislativa a studie mezinárodních institucí (EU, ISSA, Světová banka). Vzhledem ke specifičnosti zadání projektu však některé informace nebyly dostupné. Rozdíly v množství získaných poznatků se odráží v různém rozsahu kapitol za jednotlivé země.