Analýzy sociálního dialogu a flexibilních forem práce ve vybraných zemích EU

Číslo projektu:
6255/11
Řešitel RILSA:
Mgr. Aleš Kroupa
Spoluřešitel RILSA:
PhDr. Štěpánka Lehmann, Ph.D. , Ing. Soňa Veverková
Poskytovatel:
Svaz průmyslu a dopravy ČR
Příjemce:
VÚPSV, v. v. i.
Trvání od:
2011
Trvání do:
2012
Popis:

1. Analýza systémů sociálního dialogu ve vybraných zemích EU. Úkolem této části projektu bylo zpracování analytických studií o národních systémech sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání ve vybraných evropských zemích (Slovensko, Rakousko, Polsko, Francie, Velká Británie, Irsko). Na základě těchto národních monografií, strukturovaných podle předem určené jednotné osnovy zachycující vývoj v posledních deseti až patnácti letech, byla provedena zobecňující komparace jednotlivých systémových prvků, zahrnujících: a) legislativní rámec sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání, b) systém sociálního partnerství, c) systém reprezentace zaměstnavatelských zájmů d) systém reprezentace zaměstnaneckých zájmů, e) reprezentace zaměstnaneckých zájmů na pracovišti, f) tripartitní sociální dialog a vliv tripartitního vyjednávání v sociální a hospodářské oblasti g) bipartitní vyjednávání a jeho kapacita, h) podpora KV ze strany státu, i) systémové bariéry bránící rozvoji kolektivního vyjednávání.
Studie je doplněna analýzou nadnárodního vyjednávání a sjednávání nadnárodních kolektivních smluv. Jde o poměrně méně známou problematiku, jež však zejména z pohledu perspektivy sociálního dialogu v Evropě má s ohledem na rostoucí působení nadnárodních společností relativně významný potenciál.

2. Analýza flexibilních forem práce ve vybraných zemích EU. Cílem projektu bylo na základě mezinárodní komparace zhodnotit možnost implementace vhodných opatření vedoucích k větší flexibilitě v ČR. K mezinárodnímu srovnání bylo vybráno Německo, Nizozemsko, Španělsko, Slovinsko a Slovensko. U těchto zemí byl proveden rozbor trhu práce, zejména z hlediska uplatnění flexibilních forem práce a jejich vliv na zaměstnanost, příp. nezaměstnanost, produktivitu práce a zvyšování konkurenceschopnosti podniků. Dále byl proveden rozbor legislativní úpravy flexibilních forem práce. Výsledky sekundární analýzy informačních zdrojů a literatury (jak na obecné úrovni, tak na úrovni jednotlivých vybraných zemí) byly využity k vypracování podrobné osnovy, podle které byly národními experty zpracovány jednotlivé národní studie. Následná mezinárodní komparace a zhodnocení využívání flexibilních forem práce ve vybraných zemích a jejich možná implementace v podmínkách České republiky byla provedeno za pomoci SWOT analýzy. Zjištěné výsledky byly z hlediska možnosti jejich implementace v podmínkách ČR podrobeny diskuzím se zástupci zaměstnavatelů, zaměstnanců a státu a byla vymezena doporučení a hlavní bariéry pro případné zavedení vybraných návrhů v podmínkách ČR.