Analýza věcného a právního vymezení statusu osoby se zdravotním postižením, statusu osoby zdravotně znevýhodněné a způsobu zvýšené ochrany těchto osob na trhu práce v systému zaměstnanosti v některých zemích EU

Číslo projektu:
DC413/2014
Řešitel RILSA:
Mgr. Mirjam Suchomelová
Spoluřešitel RILSA:
Mgr. Marie Kořánová , Mgr. Lenka Krinesová , Mgr. Katarína Švehlová
Poskytovatel:
MPSV
Příjemce:
VÚPSV, v. v. i.
Trvání od:
2014
Trvání do:
2014
Popis:

 Cílem projektu bylo zmapovat problematiku věcného a právního vymezení kategorie osob se zdravotním postižením a způsobu zvýšené ochrany těchto osob na trhu práce v systémech zaměstnanosti vybraných evropských zemí. Výběr zemí zahrnoval Belgii, Dánsko, Finsko, Francii, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Rakousko, Slovensko, Švédsko a Velkou Británii. Pro srovnání byl zařazen i popis systému v České republice.
Práce se zabývá způsoby řešení uvedené problematiky v těchto zemích. Snaží se odpovědět na otázky, kdo je pro účely politiky zaměstnanosti považován za osobu se zdravotním postižením, jakým způsobem je tento status stanoven a jakými formami jsou tyto osoby chráněny a podporovány na trhu práce. S ohledem na stanovený záměr jsou popisy systémů jednotlivých zemí rozděleny vždy do tří tematických částí.
První část se soustřeďuje na to, jak jsou v oblasti zaměstnanosti definovány pojmy zdravotního postižení a osoby se zdravotním postižením. V rámci toho se tato pasáž také zaměřuje na otázku, zda je v této oblasti pojetí osoby se zdravotním postižením svébytné, nebo zda je vázáno na systém sociálního zabezpečení.
V souvislosti s vymezením statusu osoby se zdravotním postižením v oblasti zaměstnanosti bylo rovněž zjišťováno, zda v systémech sledovaných zemí existuje obdoba kategorie osob zdravotně znevýhodněných, která je součástí systému České republiky.
Druhá část se zabývá otázkami, jakým způsobem se pro účely politiky zaměstnanosti zdravotní postižení v jednotlivých zemích stanovuje, kdo a na základě jakých kritérií ho posuzuje a který orgán rozhoduje o přiznání statusu osoby se zdravotním postižením.
Třetí část zahrnuje přehled hlavních opatření a nástrojů využívaných k podpoře zaměstnávání osob se zdravotním postižením a k jejich ochraně na trhu práce.