Článek doplňuje autorův návrh na technickou důchodovou reformu o výsledky analýzy systémů valorizace a krácení starobních důchodů. Za základní obecný problém českého „důchodového pojištění“ autor pokládá netransparentnost a nesrozumitelnost systému nejen pro běžné klienty, ale i pro politiky. Proto doporučuje rozdělit celou reformu do dvou kroků: na malou a velkou reformu. Malá (technická) důchodová reforma by se soustředila na jednoduchou, leč zásadní racionalizaci základní a procentní výměry starobního důchodu. Velká důchodová reforma by měla vyústit do ucelené, paradigmatické reformy starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů. Procentní výměra starobního důchodu by se stala samostatným penzijním pilířem sociálního pojištění, optimálně s konstrukcí rakouského penzijního konta, rovněž se samostatným systémem důchodového věku a valorizace a s podstatně kratší minimální dobou pojištění (5 let).
Abstrakt
Klíčová slova
starobní důchod, zvyšování důchodů, krácení důchodů, pojistně-matematická analýza, důchodová reforma