Článek

Pracující ženy a zaměstnanecká nejistota (Post-krizové mezery v rámci pohlaví) Marek Merhaut

Abstrakt

V dnešní době je stále dost nepravděpodobné, že se někdy společnost dostane do stadia, kdy gender v pracovním poměru nebude důležitým a skloňovaným pojmem. Princip rovnosti občanů bez ohledu na pohlaví je součástí základních práv demokratické společnosti. Stále přetrvává  předsudek, že muži představují ve společnosti rozhodující ekonomickou a politickou sílu, tedy její „páteř“, zatímco ženy se věnují pouze „doplňkovým činnostem“, jakými jsou například vytváření sociálního zázemí a výchova dětí. Jde sice o přirozené dělení rolí, které je v souladu s  přírodou, v současnosti jde však o jeden z nejrozšířenějších mýtů. Jde o jakési zažité vnímání světa, kde historicky muž vystupoval v roli bojovníka a lovce a žena byla spojovaná s mateřstvím. Genderová rovnost stále bohužel není téma, které by pro veřejnost bylo klíčové natolik, že by se  stalo tématem voleb a voliči a voličky by stranu nesoucí toto téma favorizovali. Většina politických stran není ochotna nominovat vyrovnaný poměr žen a mužů na volitelná místa na kandidátních listinách s tím, že ženy bývají odsunuty na zadní místa kandidátek a figurují tak na  kandidátkách vlastně pouze do počtu. Je nutné oddělit biologicky dané rozdíly mezi muži a ženami od těch, které se utvářejí v historickém, kulturním a sociálním kontextu, a tak se mohou ovlivňovat a měnit. Jak konstatují Kiczková a Szapuová (2011), nikoli biologie jako taková, ale  způsoby, jakými společnost zvýrazňuje biologii, vedou k utlačování žen. Obdobný názor zastává Pietruchová (2007), která uvádí, že rozdíly nesmí být důvodem pro znevýhodňování žen a vylučovaní mužů z některých sfér zodpovědností. Někteří autoři jako Eaglyová aWoodová (2010)  dokonce od společenské dělby práce, založené na fyziologických odlišnostech, odvozují jakékoli sociální determinované pohlavně specifické jevy. Je nutné však dodat, že právě ve dvacátém století prošel obraz muže a ženy enormním vývojem, a to hlavně směrem k jejich relativizaci a tzv.  maskulinizaci obrazu ženy, kromě jiného jako důsledku snížení asymetrie zastoupení jednotlivých pohlaví v pracovní a domácí sféře, přičemž u žen začaly být žádoucí také některé původní maskulinní charakteristiky.

Přečíst článek