Článek se zaměřuje na vývoj v energetické a klimatické politice v posledním roce, který byl definován ruskou válkou na Ukrajině, energetickou krizí a rostoucí inflací. V první části je diskutována otázka energetické chudoby a jejích strukturálních řešení. V druhé části se článek zamýšlí nad pozitivními i negativními důsledky energetické krize. Jako pozitivní efekt hodnotí rekordní rozvoj obnovitelných zdrojů energie v Evropě, který pomohl kompenzovat extrémně drahý plyn a omezit evropskou závislost na plynu z Ruska. Jako negativní efekt autorka hodnotí rekordní nárůst dotací plynoucích fosilním společnostem. Státní kompenzační balíčky, zastropování cen a ochrana spotřebitelů uměle učinily fosilní paliva více konkurenceschopná a přinesly energetickým společnostem mimořádné zisky, zatímco náklady na živobytí domácností rostly. Po překonání akutní fáze energetické krize je nyní potřeba zaměřit se na systémová řešení, která zároveň povedou k větší společenské kohezi a podpoří principy společenské solidarity. Klimatické politiky, např. ty obsažené v balíčku Fit for 55, mohou být vhodnou součástí těchto řešení.
Abstrakt