Nová studie z RILSA: o obecních rozpočtech v období covidu-19 a po daňové reformě
Nová studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) přibližuje vývoj obecních rozpočtů v České republice během koronavirové pandemie a v kontextu daňových změn, které nabyly účinnosti od roku 2021.
Výzkumní pracovníci RILSA Pavel Bareš a Filip Hon danou problematiku analyzovali z různých perspektiv a s využitím několika metod sběru a analýzy dat. Ve studii tak vyhodnotili vývoj vybraných ukazatelů vypovídajících o hospodaření obcí a podrobně analyzovali daňové a celkové příjmy obcí České republiky. Pozornost věnovala dvojice vědců také významným implikacím vývoje obecních příjmů a výdajů pro oblast sociálních služeb.
Ve sledovaném období se zvyšovaly celkové příjmy i celkové výdaje obcí. Celkové výdaje velké části obcí byly i přes zvyšující se náklady nižší než jejich příjmy. Nejvýznamnějším typem příjmu obcí byly daňové příjmy. Ty v roce 2020 poklesly a v roce 2021 opětovně vzrostly, ale oproti roku 2019 (tj. době před pandemií covidu-19) se jednalo o nárůst jen v řádu jednotek procent.
V letech 2020 a 2021 byl podíl daňových příjmů na celkových příjmech obcí nižší než v době před příchodem pandemie.
Zápornou bilanci příjmů a výdajů měly v roce 2019 dvě pětiny obcí zapojených do dotazníkového šetření a v letech 2020 a 2021 necelá třetina. Mezi dotázanými obcemi mírně převažovaly ty, jejichž zástupci pokládali za nutné koncipovat rozpočet na rok 2023 jako schodkový. Příznivým zjištěním naopak je, že i v případě hospodaření se schodkem měla velká část dotázaných obcí možnost převést prostředky z předchozího roku a že v podstatně menší míře využívaly další mechanismy jako půjčky, omezení investic nebo snížení disponibilní rezervy.
Výzkum nezaznamenal výraznější změny priorit obcí v sociální oblasti a při poskytování sociálních služeb.
Plné znění studie RILSA Vývoj obecních rozpočtů v období pandemie a po reformě daní účinné od roku 2021 a jeho implikace pro financování a poskytování sociálních služeb je k dispozici zde.