Nová publikace Eurofoundu s přispěním výzkumného pracovníka RILSA

Eurofound je tripartitní agenturou Evropské unie, svou informační a analytickou činností se snaží přispívat k rozvoji lepších sociálních, zaměstnaneckých a pracovních politik.

Výzkumná zpráva Eurofoundu Minimum wages in 2023: Annual review se zabývá současnou minimální mzdou v zemích Evropské unie. Za Českou republiku se na publikaci podílel Aleš Kroupa z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA).

Studie zkoumá, jak byly nynější sazby minimální mzdy stanoveny a jak se vyvíjely v nominálním i reálném vyjádření. Uvádí rovněž to, v kterých členských státech EU existují zákonem stanovené nebo kolektivně sjednané minimální mzdy a jak probíhala jednání o jejich výši.

V uplynulém desetiletí obdržely osoby s minimální mzdou ve většině zemí EU větší příjmy v důsledku zvýšení zákonných minimálních mezd, a to zejména ve střední a východní Evropě, kde došlo k největšímu nárůstu minimální mzdy.

Výzkumná zpráva sleduje také dopad směrnice EU o přiměřených minimálních mzdách ze 4. 10. 2022 (členské státy mají na její implementaci dva roky) na vnitrostátní legislativní procesy. Již se začínají projevovat první důsledky této směrnice. Stanovuje referenční hodnoty: 50 % průměrné mzdy a 60 % mediánu mezd. Ty jsou stále častěji uplatňovány v návrzích příslušných norem v zemích, jako jsou Belgie, Bulharsko, Irsko, Slovensko či Španělsko. Některé země – jako Chorvatsko nebo Německo – tyto hodnoty již využily pro zvýšení minimální mzdy. V České republice, Řecku a Nizozemsku se zmíněné referenční hodnoty alespoň stávají inspirací při tripartitních jednáních.

Plná verze výzkumné zprávy Eurofoundu Minimum wages in 2023: Annual review.