Vyhodnocení dopadů konsolidačního balíčku
Tým odborníků Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) zveřejnil první podrobnou analýzu dopadů vybraných vládních opatření na české domácnosti. Na základě provedených simulací bylo zjištěno, že dopady rozpočtové konsolidace nejvíce pocítí úplné rodiny s nezaopatřenými dětmi. Nejméně by se měla dotknout seniorů.
Dne 11. května představila Vláda ČR celkem 58 opatření v rámci tzv. Ozdravného balíčku s cílem zlepšit bilanci státního rozpočtu. Cílem studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) bylo nasimulovat dopady vybraných vládních opatření na české domácnosti. Výzkumný tým RILSA analyzoval 9 z navržených kroků. Na základě dosavadních výzkumů byla definována typologie domácností, přičemž simulace se primárně soustředily na vyhodnocení finančních dopadů na jednotlivé typy domácností a jejich podíly na uvažovaném zlepšení bilance státního rozpočtu.
Ze sledovaných opatření vyplývá, že nejvyšší příjem do státního rozpočtu bude plynout ze zvýšení nemocenského pojištění u zaměstnanců. Státní rozpočet významněji ovlivní i zvýšení odvodů pojistného u živnostníků či zrušení školkovného a změny v uplatnění slevy na manžela/-ku. Analýza dále uvádí, že dopad bude rovnoměrně rozprostřen mezi různé příjmové skupiny české společnosti.
Podle studie RILSA by se plánované změny neměly významně dotknout českých domácností ohrožených příjmovou chudobou: „Úsporný balíček bude mít spíš zanedbatelný vliv na změnu příjmové chudoby českých domácností“, uvedl jeden z autorů studie RILSA Robert Jahoda s tím, že podíl osob ohrožených příjmovou chudobou setrvá mírně nad 10 %. Přesto je nutné upozornit na skutečnost, že i relativně nižší ztráta příjmů může chudší rodiny značně zatížit.
Při interpretaci výsledků studie je nutné mít na zřeteli, že jednotlivá opatření byla modelována izolovaně, bez vzájemných vazeb: „Při simulacích jsme vycházeli pouze z veřejně dostupných dat, což nám kladlo poměrně jasná omezení. Zároveň je třeba uvést, že opatření jako celek nevyhnutelně povedou k oslabení poptávky, a tedy může dojít k multiplikačním efektům s negativním dopadem na celkový výkon ekonomiky, což rovněž nebylo zahrnuto do našich úvah“, dodává ředitel RILSA Robin Maialeh.