Integrační sociální podniky v kontextu potřeb politiky zaměstnanosti České republiky – případ Olomouckého kraje Ondřej Kročil, Miroslav Dopita, Richard Pospíšil

Sociální podnikání není doposud v České republice legislativně ukotveným podnikatelským konceptem, přesto však sociální podniky nacházejí v českém ekonomickém prostředí své místo. Dle databáze Ministerstva práce a sociálních věcí působí v České republice přes 200 podniků  tohoto typu naplňující společensky prospěšné cíle, přičemž jedním z nich je zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce. V tomto případě hovoříme o tzv. integračních sociálních podnicích, jejichž zaměření se stalo předmětem předloženého výzkumu. Cílem autorů je vymezit  zastoupení integračních sociálních podniků mezi ostatními sociálními podniky ve vybraném regionu České republiky – v Olomouckém kraji, a určit jejich potenciál v kontextu politiky zaměstnanosti České republiky s ohledem na potřeby daného regionu. Pro dosažení tohoto cíle pracuje  výzkum s daty 16 podniků působících v Olomouckém kraji a vedených v databázi sociálních podniků Ministerstva práce a sociálních věcí. Získaná data jsou aplikována na údaje dostupné ze statistik Úřadu práce České republiky o počtech uchazečů o volná pracovní místa z řad  znevýhodněných osob na trhu práce a volných pracovních míst určených pro tyto osoby. Výzkum ukazuje, že většina zkoumaných podniků má integrační charakter, neboť se zaměřuje na zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce v požadované míře, přičemž se jedná zejména o  osoby se zdravotním postižením. Právě osoby se zdravotním postižením jsou skupinou, u které v případě Olomouckého kraje panuje vysoký převis nabídky nad poptávkou práce.