Člověk, který se ocitá v situaci dlouhodobé nezaměstnanosti, se může nacházet nejen ve špatné finanční situaci spojené se ztrátou zaměstnání, ale odráží se zde i různé negativní emocionální vlivy. Tyto jsou dnes často přehlíženy – společností, okolím, samotným jedincem. Když se však z nezaměstnanosti stane dlouhodobý problém (řádově v měsících až rocích), psychologické a emocionální dopady jsou pak velice negativní. Když dopady ekonomické krize přetrvávají, spojuje se s nimi i rozsáhlé rušení pracovních míst, propouštění a neotvírání nových pozic. To má neblahý dopad na finanční situaci lidí v každodenním životě. „Práce se tak spojuje s finančním zabezpečením, chodem domácnosti. Práce však kromě těchto zmiňovaných funkcí není jenom a pouze prostředek k placení účtů“ (Hanzlovský, 2013). Dlouhodobá nezaměstnanost je nepříjemná pro všechny – jednotlivce, rodinu, firmy i stát. Přitom počet lidí bez práce déle než rok ve světě stoupá. Ve všech členských zemích OECD se národní vlády potýkají s dlouhodobou nezaměstnaností. Právě snižování dlouhodobé nezaměstnanosti je jednou z ekonomických priorit. Vývoj v posledních letech ukazuje, že ti kteří ztratí zaměstnání, se stanou téměř z více než 20 % dlouhodobě nezaměstnanými. Česká republika patří mezi země OECD, kde se daří v posledních letech dlouhodobou nezaměstnanost nejvíce snižovat.
Abstrakt