Význam kolektivního vyjednávání v oblasti mzdového vývoje a sjednávání podmínek pracovní doby
Cílem projektu bylo analyzovat, jak se kolektivní vyjednávání promítá do úrovně mezd zaměstnanců a jejich charakteristik pracovní doby.
Dosavadní výzkumy se ve většině shodují, že kolektivní vyjednávání má pozitivní vliv na úroveň mezd, a to zejména u nízkopříjmových zaměstnanců. Neshodují se však na velikosti tohoto vlivu, neboť ten podléhá dlouhé řadě intervenujících faktorů. Ani v oblasti pracovní doby nejsou závěry o vlivu kolektivního vyjednávání jednoznačné a naše zjištění naznačují, že zatímco smluvní pracovní doba je u zaměstnanců pokrytých kolektivním vyjednáváním kratší než u zaměstnanců ostatních, pracovní doba, kterou zaměstnanci skutečně odpracují, vlivu kolektivního vyjednávání příliš nepodléhá. Souvisí to s rostoucím podílem flexibilních pracovních režimů, v nichž je autonomie a odpovědnost za časování práce přenesena na zaměstnance, a to především u pracovníků s vysokou úrovní kvalifikace.
Studie, která je výstupem projektu se opírá o dosavadní poznatky o sledované problematice v zahraniční literatuře a dále prezentuje analýzy dostupných datových zdrojů, zejména Evropského šetření pracovních podmínek.
Výstupy
Mezinárodní konference ASO „Rizika dopadů ekonomické krize na sociální smír, z pohledu zaměstnanců“. 12. září 2024
Význam kolektivního vyjednávání v oblasti mzdového vývoje a sjednávání podmínek pracovní doby. Štěpánka Lehmann (RILSA)
