3. ledna vyšel na Idnes.cz obsáhlý rozhovor s Lucií Vidovićovou, výzkumnou pracovnicí RILSA, a Masarykovy univerzity. Tématem interview byly sociální dopady koronavirové pandemie pro seniory a problematika ageismu.

Lucie Vidovićová upozornila na paradox, že se během první pandemické vlny sice hovořilo o ochraně nejzranitelnějších skupin obyvatel, ale sociální služby obdržely ochranné prostředky jako jedny z posledních a dlouho chyběla jejich cílená podpora v nastalé krizi.

Socioložka hovořila také o tom, že je třeba mezi seniory – právě i při vyrovnávání se s nynější pandemií – rozlišovat: navzájem se liší mnoha znaky, jako jsou zejména vzdělání, socioekonomický status,  pohlaví nebo místo bydliště.  S odkazem na studii Stáří ve městě, město v životě seniorů (2014, nakl. SLON) L. Vidovićová připomněla, že výzkum života seniorů žijících v centrech českých krajských městech ukázal nejhorší výsledky pro Prahu a Brno. Z další studie publikované v časopise Fórum sociální politiky pod názvem Vybrané rozdíly v kvalitě života seniorů ve městě a na venkově pak vyplývá, že 65 procent zkoumaných ukazatelů doložilo „větší věkovou přátelskost veřejných prostor na vesnicích“.

Koronavirovou pandemii Lucie Vidovićová v rozhovoru pro Idnes.cz označila za „zvýrazňovač větších a menších mezigeneračních konfliktů i věkově diskriminačních praktik“, které existují v české společnosti.

Rozhovor s dr. Lucií Vidovićovou je dostupný zde.

Studie Vybrané rozdíly v kvalitě života seniorů ve městě a na venkově zmíněná v rozhovoru je ke stažení zde (od str. 2).

Ke knižnímu vydání studie Stáří ve městě, město v životě seniorů zmíněné v rozhovoru viz např. zde.

Navazující studii věnovanou zkušenosti stárnutí ve venkovských kontextech připravuje k vydání v tomto roce Sociologické nakladatelství SLON.

Monitoring nákladů práce v České republice, ve státech Evropské unie a v USA v letech 2012–2017

Monitoring nákladů práce shrnuje roztříštěná data ze států Evropské unie a z USA v oblastech nákladů práce a zdanění práce ve vazbě na financování sociálního a zdravotního zabezpečení, podíl práce na nákladech a jednotkové náklady práce. Pro vystižení trendů se data týkají období let 2012–2017. S ohledem na metodickou roztříštěnost sledování nákladů práce bulletin využívá jako zdroje aktuální a mezinárodně srovnatelná data z Eurostatu, konkrétně statistiku práce a národní účty; dále Státní závěrečný účet České republiky a data z OECD a z U.S. Department of Commerce, Bureau of Economic Analysis. Zpracování údajů a propočty se opírají o metodiku certifikovanou Ministerstvem práce a sociálních věcí v roce 2013 „Sledování nákladů práce a práce jako výrobního faktoru v České republice a v zahraničí“. Dvouleté zpoždění vyplývá z termínů zpracování vstupních údajů Eurostatem a Českým statistickým úřadem.