Lucie Vidovićová upozornila v relaci Česká televize Sama doma na důležitost definice osamělosti, včetně odlišování pojmů samota a osamělost,  a na to, že oproti rozšířeným očekáváním v České republice netrpí pocity osamělosti ‒ podle subjektivního sebehodnocení ‒ nejvíce senioři, ale skupina mladých dospělých.

L. Vidovićová se ve svých odpovědích zabývala mimo jiné posouváním věku odchodu do penze a důležitostí, kterou má zaměstnání pro lidskou psychiku. Poukázala také na důležitost dobrého zvládnutí odchodu do důchodu pro zdraví a dlouhověkost.

Ohledně zdravotních dopadů osamělosti zmínila například to, že v odborné literatuře jsou negativní dopady osamělosti přirovnávány k důsledkům vykouření osmi cigaret denně a že celosvětově umírá na zdravotní důsledky osamělosti zhruba milion lidí ročně.

Tématu se bude věnovat i kulatý stůl Právní a společenské důsledky samoty a osamělosti, který organizuje Ústavně-právní výbor Senátu Parlamentu České republiky  2. června a kde právě L. Vidovićová vystoupí mezi pozvanými řečníky a řečnicemi.

Pořad České televize Sama doma z 13. 4. 2026 je dostupný zde; rozhovor se socioložkou Lucií Vidovićovou z RILSA je v časech cca od 5:24, 54:59 a od 1:22:30 (odpovědi na dotazy televizních diváků).

Článek Barbory Musilové z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) zkoumá zkušenosti neromských pěstounů, kteří vychovávají romské děti v České republice, kde romské děti jsou dlouhodobě nadproporčně zastoupeny v institucionální péči. Studie B. Musilové analyzuje, jak pěstouni zvládají otázky etnicity, stigmatizace a institucionální zaujatosti. Zjištění ukazují, že ačkoli pěstouni etnicitu často zlehčují, zůstává zásadním faktorem v každodenních interakcích, veřejném vnímání i institucionálním chování. Pěstouni čelí sociální stigmatizaci a strukturálním překážkám, včetně odrazování ze strany úřadů a nedostatečné míry podpory, která by zohlednila etnicitu dítěte.

Článek poukazuje na limity přístupu založeného na „barvosleposti“ a zdůrazňuje potřebu posílit v systému pěstounské péče v ČR kulturní citlivost. Výzkumnice z RILSA svou statí zdařile přispívá k širší celoevropské diskusi o transetnickém umísťování dětí do pěstounské péče a nabízí praktické poznatky pro zlepšení práce s dětmi romského původu prostřednictvím systémových reforem a inkluzivních podpůrných opatření založených na principu skutečné rovnosti.

Těm, kteří by se chtěli se zmíněnou problematikou rámcově seznámit v českém jazyce, doporučujeme výzkumnou zprávu MUSILOVÁ, Barbora & Jana PALONCYOVÁ: Zprostředkování náhradní rodinné péče u dětí romského etnika (2024. Praha: RILSA).

Zájemci najdou v newsletteru RILSA výběr z aktuálních aktivit našeho výzkumného ústavu a informace o významných vystoupeních jeho expertů. Dočtou se rovněž o nově zahájených i probíhajících výzkumných projektech z oblastí trhu práce, veřejné a sociální politiky, sociálního dialogu a pracovních podmínek, rodinné politiky, makroekonomiky, BOZP, ergonomie a prevence rizik. Nechybí ani informace o blížících se workshopech a vzdělávacích kurzech. 

První newsletter RILSA a možnost přihlásit se k odběru jeho dalších vydání najdete zde.

Projekt reaguje na rostoucí význam prevence psychosociálních rizik a bezpečnosti práce v kontextu krizových situací. Zaměřuje se na rozvoj dovedností potřebných pro zvládání stresu, komunikaci a rozhodování v náročných situacích.

Mezi hlavní aktivity patří vývoj, využití a evaluace interaktivních nástrojů (včetně VR/AR simulací), e-learning, workshopy a odborné vzdělávací materiály.

Cílem projektu je přispět ke zvýšení úrovně připravenosti a bezpečnostní kultury ve společnosti a podpořit schopnost jednotlivců reagovat na mimořádné události s ohledem na bezpečnost a spolupráci s integrovaným záchranným systémem.

Projekt „Společně odolní“ (reg. č. CZ.02.02.05/00/24_038/0016448) je realizován ve spolupráci s CPBS Institute, z. s., v období od dubna 2026 do prosince 2028 a je financován z Operačního programu Jan Amos Komenský.

Tým z RILSA pod vedením Tomáše Sirovátky na dubnovém workshopu představil studie, které vznikly v rámci projektu Nástroje adaptace společnosti na stárnutí obyvatelstva s důrazem na gender, a přiblížil aktuální navazující výzkumné projekty věnující se vybraným aspektům problematiky pracovní dlouhověkosti. V jednotlivých prezentacích byla představena vybraná klíčová zjištění z provedených či vznikajících studií. Ta byla rozšířena o poznatky z monitorování přínosů projektů Výzvy 037 určených starším pracujícím ženám ‒ o tomto tématu referovaly Kateřina Vojtíšková a Petra Polanecká z Ministerstva práce a sociálních věcí.

Hlavní pozornost byla v prezentacích i v navazujících diskusních blocích, které moderovaly Jana Řeháková Fučíková z MPSV a Lucie Vidovičová z RILSA, věnována implikacím pro veřejnou a sociální politiku, včetně politiky zaměstnanosti. Diskutována byla v obecnější i konkrétní rovině opatření v důchodovém systému a zdanění práce k podpoře flexibility a pobídek k pracovní dlouhověkosti, podpora zaměstnatelnosti starších pracovníků v celoživotním vzdělávání a aktivní politice zaměstnanosti, rozvoj a podpora age managementu v organizacích privátního i veřejného sektoru, a konečně eliminace ageismu. Komplex těchto opatření je relevantní pro Strategický rámec a Akční plány přípravy společnosti.

Prezentace z workshopu jsou k nalezení na webu projektu Nástroje adaptace společnosti na stárnutí obyvatelstva s důrazem na gender.

K pracovní náplni patří: 

• metodická podpora výzkumných týmů při přípravě projektových žádostí,
• vyhledávání dotačních výzev a projektových příležitostí (národní i evropské programy),
• koordinace administrativních aspektů realizace projektů,
• správa a přehled projektového portfolia institutu,
• příprava a koordinace monitoringu a reportingu projektů,
• komunikace s poskytovateli podpory (zprávy o realizaci, změny projektů apod.),
• spolupráce s ekonomickým oddělením při finančním řízení projektů.

Více informací k tomuto výběrovému řízení včetně všech administrativních náležitostí najdete zde.

V případě Vašeho zájmu doručte přihlášku s požadovanými dokumenty elektronicky na adresu datové schránky yi6jvet nebo e-mail personalni@rilsa.cz.

Přihláška musí obsahovat strukturovaný profesní životopis, motivační dopis.

Pozice je vhodná pro člověka, který chce mít reálný vliv na nastavení procesů, a zároveň pracovat v prostředí stabilní veřejné instituce.

Mzdové ohodnocení: dle zkušeností + tarifní zařazení (cca 55 000 – 65 000 Kč / měsíc)

K pracovní náplni patří: 

• kompletní vedení účetnictví,
• příprava a kontrola rozpočtů organizace a projektů,
• účetní závěrky, DPH a daňová agenda,
• cash flow a finanční přehledy pro vedení,
• podklady pro audity a kontroly,
• kontrola čerpání a vyúčtování dotací,
• vedení menšího týmu,
• spolupráce s vedením na rozvoji finančních a kontrolních procesů.

Více informací k tomuto výběrovému řízení včetně všech administrativních náležitostí najdete zde.

V případě Vašeho zájmu doručte přihlášku s požadovanými dokumenty elektronicky na adresu datové schránky yi6jvet nebo e-mail personalni@rilsa.cz.

Přihláška musí obsahovat strukturovaný profesní životopis, motivační dopis.

Z rozhovoru serveru Peníze.cz se socioložkou Lucií Vidovićovou z RILSA vybíráme:
(…)

„Proč se lidé stáří tak často bojí a odmítají se na něj připravovat?

Problém je tlak veřejného diskurzu a rétorika o ‚stárnoucí tsunami‘, která nás jako republiku zničí. Veřejný obraz stáří je v podstatě jen obraz ekonomické a společenské zátěže. Lidé pak mají pocit, že je v budoucnosti nic dobrého nečeká a že na důchody nebude. A potom je tady osobní zkušenost, když o někoho pečujete a vidíte, jak je to složité.

Je tedy obava ze stáří oprávněná?

Do jisté míry ano. Nestárneme totiž ve společnosti, ve které je hezké zestárnout. Lidé vidí kolem sebe diskriminaci, špatnou péči v ústavech a obtížné domáhání se práv. Navíc, upřímně řečeno, stáří může přinášet i velmi těžké věci. Mojí prací je ale říkat: ‚To zvládneme‘. Musíme ten negativní narativ vykompenzovat, protože jiná alternativa není.
[…]

Osamělost má podle některých studií dopad i na fyzické zdraví člověka.

Ano, sociální vazby jsou pro člověka velkým benefitem. Ze studií vyplývá, že nemusí být ani extrémně pevné a těsné. Už jen to, že se bavíte s lidmi na zastávce nebo sousedy má na kvalitu a délku života efekt. Existuje zjednodušený model, který dává tušit, v jak dobrém stavu se dožijete 65 let. Skládá se z těchto částí:

• 50 % životní styl
• 20 % prostředí
• 20 % medicínské technologie
• 10 % genetika.

Nikdy to není úplně přesně, protože ty části na sebe navzájem působí. Životní styl je daný prostředím, ve kterém žijeme, což také ovlivňuje dostupnost lékařské péče a tak dále. Takže je to trochu zjednodušené. Dobrá zpráva je, že většinu z toho držíme ve svých rukou. Není to nic, co bychom neznali už od školky: dobrá strava, přiměřený pohyb a sociální vazby.

Odchod do penze za pár let čeká velkou masu lidí, takzvané Husákovy děti. Jak se můžou na ten zlom, kdy z plné práce přejdou do penze připravit?

Bude to velmi různorodé, stejně jako jsou lidé z té generace. Jinak se bude odcházet manažerovi z korporátu a jinak člověku z továrny. Tím, jak máme poměrně silnou redistribuci v důchodovém systému, tak lidé, kteří nevydělávali tolik, nebudou mít rozdíl mezi výdělkem a důchodem tak veliký. Takže tam není tak silný náraz do reality.

Bohatší lidé měli ale možnost investovat a připravit se. Novou specifickou skupinou budou drobní podnikatelé, OSVČ, kteří si platili minimální odvody. Teď budou mít jen nízký důchod. Tam teprve uvidíme, jestli si zvládli odkládat stranou, nebo budou nuceni v aktivitě pokračovat, aby nespadli do chudoby. Pozitivní je, že portfolio příjmů dnešních seniorů je širší (nájmy, akcie, brigády) než u jejich rodičů.“
(…)

Ohledně některých složitých témat stárnutí doporučujeme sledovat webové stránky projektu RILSA Fenomén EAN (týrání, zneužívání a špatného zacházení se seniory) v kontextu sociálních služeb v ČR: inovace v detekci, prevenci a péči (FEANCI). Postupně zde přibývají linky na odborné i mediální výstupy.

Expertní kulatý stůl k postcovidovému syndromu byl součástí projektu RILSA Long covid, pracovní schopnost a možnost návratu pacientů na trh práce. Akce se zúčastnili zástupci pacientů, lékařů, Ministerstva zdravotnictví, Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS), Úřadu práce ČR, Kanceláře Veřejného ochránce práv i odborníci z akademické obce. Z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí, tedy z hostitelské instituce, se akce zúčastnili experti Aleš Kroupa, Štěpánka Lehmann a Jana Váňová z výzkumného oddělení RILSA Pracovní vztahy a pracovní podmínky.

Kromě problémů pacientů s long covidem účastníci probírali možnosti svých institucí a vyměňovali si své perspektivy a postoje k dané problematice. Snahou bylo dospět k navržení možných řešení a doporučení, jejichž implementace by přispěla alespoň k částečnému zjednodušení nelehké situace chronických pacientů s long covidem a k jejich adekvátnímu zařazení v rámci zdravotního a sociálního systému.

Z obsahu 1. čísla:

Recenzované články 
Nedostatky průkazů pro osoby se zdravotním postižením: výzkum a inspirace v okolních státech
Vladimíra Tomášková – Olga Angelovská 

Digitální vyloučení jako nové sociální riziko: vymezení a způsoby měření   
Michaela Veselá Hiekischová
                                                                   

Diskuse
Mezi autonomií a státní regulací: pozice zdravotních pojišťoven v českém zdravotnictví 
Jan Mertl

Za veřejnou ekonomiku     
Martin Stanoev                                                                                              

Knihy, které nezestárly
Dělník
Jan Keller

Recenzní esej
Sdílená péče mezi rovností a institucionální realitou
Kateřina Švihálková  

Recenze
Sociálně ekonomický rozměr kompetencí sociálních pracovníků
Pavel Kuchař

Celé letošní 1. číslo časopisu Fórum sociální politiky je k dispozici zde.