Sylva Höhne, expertka z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA), vystoupila v diskusním panelu Proč se rodí méně dětí? Ve svých vstupech vycházela především z nedávno zveřejněné Zprávy o rodině 2026 ‒ tuto studii s tříletou periodicitou zpracovává oddělení rodinné politiky RILSA jako významný odborný podklad pro koncepční činnost Ministerstva práce a sociálních věcí, samospráv, neziskových organizací a dalších aktérů.

V úvodu panelové debaty, kdy byly probírány příčiny současného poklesu plodnosti podceňované ve veřejné debatě, hovořila Sylva Höhne o pochybnostech mladých lidí, kteří se obávají toho, že by nebyli dobrým rodičem. Tato nejistota totiž poměrně zásadně rezonuje zhruba u každého třetího bezdětného jako důvod, proč zatím nemá děti. Je úzce provázána s dalším aspektem bezdětnosti: s obavou, zda případní rodiče budou moci koupit svým dětem vše v souladu s moderními trendy. Oba faktory tak zrcadlí vnější tlak, kterému čelí dnešní mladí lidé i rodiče, do značné míry také pod vlivem sociálních sítí.

Větší pozornost diskutující následně věnovali partnerskému životu, tedy základní podmínce pro vstup do rodičovství. Sylva Höhne v této souvislosti prezentovala zjištění – zahrnutá rovněž ve Zprávě o rodině 2026 – založená na dotazníkovém šetření bezdětných lidí ve věku 25 až 44 let. Chybějící partner nebo nejistý partnerský vztah se totiž ukázal jako hlavní důvod jejich prozatímní bezdětnosti. Vedle požadavku na stabilní partnerství měla určitou váhu i další hlediska jako například obava z toho, že by příchod dítěte fungující vztah páru ohrozil, případně že by se partnerství mohlo rozpadnout a oni by s dítětem zůstali sami. Určitou roli hraje i skutečnost, že partner nechce mít děti, nebo pochybnosti o tom, zda by partner byl dobrým rodičem.

V poslední části panelu Proč se rodí méně dětí? na letošním Fóru rodinné politiky se panelisté věnovali tématu možného vlivu rodinné politiky na rozhodování bezdětných a rodičů o rodičovství. Vyústěním byla shoda přítomných odborníků na tom, že rodinná politika sice nemůže zajistit, aby lidé chtěli děti nebo jich měli více, může však přispět k tomu, aby ti, kteří mít děti chtějí, nemuseli na své rodičovské plány rezignovat kvůli překážkám, které lze ovlivnit nástroji rodinné politiky.

Workshop Fenomén EAN se zaměří na problematiku týrání, zneužívání a špatného zacházení se seniory v prostředí sociálních služeb. Na akci budou představena hlavní zjištění projektu RILSA FEANCI a návrh Akčního plánu a jiných cest k prevenci a řešení tohoto fenoménu.

Program nabídne i dosavadní zkušenosti s linkou důvěry Senior telefon, kterou provozuje nezisková organizace Život 90, partner projektu FEANCI.

Přednášet budou například socioložky z RILSA Lucie Vidovićová a Marcela Petrová Kafková, hlavní spoluřešitelky projektu. Akce se zúčastní i zástupci MPSV, které je aplikačním garantem projektu FEANCI.

Cílem workshopu je posílit schopnosti rozpoznávat projevy a rizika špatného zacházení se seniory, umět na ně adekvátně reagovat a využít získané poznatky v prevenci i řešení konkrétních případů. Důraz bude kladen především na kontext institucionální péče: domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, zdravotnická zařízení a další.

Zářijový workshop RILSA je určen zejména praktikům i vedoucím pracovníkům ze sociální a zdravotní sféry, zástupcům neziskových organizací, měst a obcí, členům integrovaného záchranného systému a dalším odborníkům a odbornicím se zájmem o tuto problematiku.

KDY? 24. září od 10:00 do 14:00

KDE? Karoliny Světlé 286/18, Praha 1, Multifunkční sál ŽIVOT 90

Registrace: sekretariat@zivot90.cz

Vstup na akci je zdarma, bude zajištěno drobné občerstvení.

Pozvánka je přístupná zde, předem děkujeme za její případné šíření.

Na webu projektu FEANCI najdou zájemci v části věnované výstupům rozmanité materiály sahající od pracovních listů přes prezentace z různých konferencí a seminářů po články z odborných časopisů.

První část Zprávy o rodině 2026 se zaměřuje na analýzu demografických trendů v mezinárodním kontextu a na data popisující aktuální sociálně-ekonomické podmínky pro rodiny s dětmi v České republice. Ve druhé části jsou analyzována data ze dvou unikátních výběrových dotazníkových šetření realizovaných RILSA mezi bezdětnými a mezi rodiči. Tato šetření se převážně zaměřila na rodičovské plány a jejich realizaci.

Cílem nejnovější Zprávy o rodině je identifikovat faktory stojící za poklesem porodnosti a zjistit, do jaké míry a jakými nástroji rodinné politiky lze osoby v produktivním věku motivovat k realizaci jejich reprodukčních záměrů.

Závěry autorského kolektivu ukazují, že pokles porodnosti je výsledkem souhry objektivních (strukturálních) faktorů, zahrnujících individuální životní situace i celospolečenské podmínky, a takzvaných měkkých faktorů, jako jsou životní hodnoty, obavy na osobní i celospolečenské úrovni, vnitřní prožívání a postoje k rodičovství. Mezi nejvýznamnější bariéry rodičovství patří obavy z negativních ekonomických dopadů, ze zhoršení životní úrovně a omezení volného času. Dále je to pocit nedostatečné podpory rodinám ze strany státu a nevyhovující bytová situace.

Zpráva o rodině 2026 přináší kromě mnoha dalších rozmanitých zjištění také informace ohledně povědomí českých občanů o opatřeních rodinné politiky. „Alespoň dílčí povědomí o existujících opatřeních rodinné politiky pro rodiny s dětmi je mezi bezdětnými i rodiči poměrně nízké, přičemž u osob bez dětí je ještě nižší než u rodičů. Navíc zhruba pětina rodičů a třetina bezdětných tyto své znalosti označila za nulové“, dodává jedna z autorek zprávy Sylva Höhne.

Dokument přináší i řadu doporučení pro rodinnou politiku. Další autorka, Naděžda Křečková Tůmová, z nich vyzdvihuje apely na podporu dostupného bydlení či zvýšení stability a flexibility pracovního uplatnění, dálezajištění dostatečné nabídky služeb péče o děti umožňující skloubit rodinný a pracovní život.

Celé znění Zprávy o rodině 2026 je volně k dispozici zde.

Ani letos nebude na Fóru rodinné politiky chybět expertka z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA). Socioložka Sylva Höhne vystoupí v diskusním panelu Proč se rodí méně dětí?. Spolu s ostatními panelisty bude debatovat o problematice nízké porodnosti v ČR a souvisejících okolnostech. Podle pozvánky tento panel „otevře diskusi o příčinách poklesu porodnosti a o tom, jak ekonomické podmínky, bydlení, partnerské vztahy i společenské změny formují rozhodování lidí o založení rodiny. Nabídne pohled na to, jak vytvářet prostředí, ve kterém mohou lidé naplňovat své představy o rodičovství“.

Sylva Höhne bude vycházet z výsledků projektu Zpráva o rodině 2026, včetně stejnojmenné studie, pro niž byla problematika poklesu porodnosti stěžejním tématem. Po projednání vládou bude Zpráva o rodině 2026, širší veřejností zřejmě nejsledovanější odborný výstup RILSA, zveřejněna na webu našeho výzkumného institutu.

Na letošní Fórum rodinné politiky se můžete přihlásit zde.

Návštěvníci letošní zemědělské výstavy Země živitelka si mohou vyzkoušet prevenci pracovních rizik prostřednictvím virtuální reality. Kde? Ve společném stánku Ministerstva práce a sociálních věcí, RILSA, Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, Státního úřadu inspekce práce a Úřadu práce ČR.

RILSA zde ‒ v pavilonu T1 ‒ představuje školení BOZP ve virtuálním prostředí. Návštěvníci se mohou bezpečně setkat s rizikovými situacemi ještě předtím, než by je mohli zažít ve skutečnosti. Součástí stánku jsou také interaktivní vzdělávací aplikace a další aktivity. I tak může vypadat osvěta na poli bezpečnosti práce digitálního věku.

Podle analýzy RILSA vzniklé v rámci jeho projektu Zpráva o rodině 2026 narůstá rozdíl mezi představami rodičů a realitou během druhého roku dítěte. Každý pátý rodič by uvítal pomoc od prarodičů a širší rodiny. Ta se však dostane pouze každému osmému z rodičů.

Seznam Zprávy ve svém článku citují vyjádření, které jim poskytly autorky výzkumu, socioložky Sylva Höhne a Naděžda Křečková Tůmová: „‚Nejvíce je tento skok mezi preferencemi a realitou patrný opravdu u péče zajištěné výhradně rodiči a u péče, která je kombinací péče rodičů s prarodiči a jinými příbuznými či přáteli, prostě v rámci neformálních vazeb. Ta byla ve skutečnosti čerpána v nižší míře, než by maminky chtěly, a naopak reálně plně pečovaly o děti déle, než by pokládaly za optimální‚“.

Článek Seznamu Zprávy odkazuje na prezentaci Parental Leave in Czechia: Preferences and Reality, kterou Sylva Höhne přednesla na mezinárodním semináři Parenting Leaves, Equality, and Social Sustainability: Emerging Research Agendas. Tato prezentace je (v anglickém jazyce) dostupná mezi dalšími dosavadními výstupy projektu RILSA Zpráva o rodině 2026 zde.

První dva recenzované články se věnují problematice prevence závažných havárií (PZH). Stať Prevention of major accident in the crisis management system se zabývá PZH v rámci systému krizového řízení. PZH představuje klíčový pilíř ochrany obyvatelstva i kritické infrastruktury a zároveň tvoří nedílnou součást efektivního fungování systému krizového řízení. Příspěvek věnuje zvláštní pozornost synergickému zapojení všech účastníků daného procesu – provozovatelů, složek integrovaného záchranného systému, krajské samosprávy, obcí i veřejnosti.

Druhý článek k této problematice – Stárnutí zdrojů rizik závažných havárií – sleduje cíl vymezit pojem stárnutí v kontextu procesní bezpečnosti. Činí tak u tří vzájemně provázaných oblastí: technického stárnutí, zastarávání (obsolescence) a stárnutí organizace. Prezentované poznatky umožňují rozšířit perspektivy při identifikaci příčin vzniku nežádoucích událostí a zlepšují schopnost odhalovat kořenové faktory související se stárnutím zařízení či organizace. 

Stať Rovnost v odměňování v právu Evropské unie: od zásady ke kontrolovatelnému standardu probírá hlavní prvky nové směrnice EU o transparentnosti mezd. Tato směrnice má za cíl zastavit platovou nerovnost mezi muži a ženami a přimět zaměstnavatele k otevřenosti ohledně informací o výši platů a mezd. Zaměstnavatelé budou muset v inzerátech uvádět výši nástupní mzdy nebo její rozmezí a budou také povinni reportovat zprávy o rozdílech platů podle pohlaví. 

Další dva recenzované články – BOZP v silniční nákladní dopravě s přihlédnutím k demografickým změnám: 3. část a BOZP v silniční nákladní dopravě s přihlédnutím k demografickým změnám: 4. část – jsou pokračováním série, která se věnuje různým aspektům BOZP v silniční nákladní dopravě s přihlédnutím k problematice stárnutí pracovní síly. Nové části seznamují s výsledky dotazníkového šetření, které bylo realizováno v rámci projektu RILSA. Články představují pohled respondentů (řidičů a zaměstnavatelů) na skupinu rizik v kabině a mimo kabinu a přibližují představy respondentů o možnostech eliminovat tato rizika.

Nerecenzovaný příspěvek letního dvojčísla časopisu JOSRA – Osvěta v oblasti prevence rizik: prezentace výsledků výzkumného projektu – informuje o výsledcích osvětové kampaně RILSA „Kde blb, tam nebezpečno“, která byla představena na mezinárodní konferenci Ako správne robiť prevenciu v Bratislavě v červnu 2026. Kampaň využívala moderní komunikační kanály, maskota Bozpíka a tematické měsíční bloky k popularizaci témat BOZP. Evaluace potvrzuje vysoký zájem veřejnosti o praktické materiály celkovým počtem jejich stažení (více než 24 000krát). 

Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) se týká i osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). RILSA proto připravil soubor pěti infografik, které přehlednou formou představují základní povinnosti OSVČ v oblasti BOZP. Úvodní infografika je společná pro všechny OSVČ: představuje hlavní právní předpisy v oblasti BOZP pro OSVČ a zdůrazňuje význam dodržovaní pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro OSVČ i další osoby.

Následující čtyři infografiky se zaměřují na konkrétní situace, v nichž OSVČ vykonávají svou činnost. Povinnosti OSVČ bez zaměstnanců v oblasti BOZP jsou základem povinností OSVČ i v dalších třech situacích probíraných infografikami. U každé povinnosti OSVČ v oblasti BOZP je uvedeno konkrétní ustanovení příslušného právního předpisu, z něhož daná povinnost vyplývá.

Infografika Povinnosti OSVČ se zaměstnanci v oblasti BOZP je již zveřejněna na oborovém portálu BOZPinfo.cz, provozovaném RILSA. Další grafiky budou zveřejňovány na stejném portálu během následujících čtyř týdnů. Čtenářům aktualit na webových stránkách RILSA zpřístupňujeme i tyto materiály již nyní:

Povinnosti v oblasti BOZP mají i OSVČ

Povinnosti OSVČ bez zaměstnanců v oblasti BOZP (na vlastním pracovišti)

Povinnosti OSVČ bez zaměstnanců v oblasti BOZP při výkonu práce na pracovišti jiného zaměstnavatele

Povinnosti OSVČ se spolupracujícím manželem nebo dítětem v oblasti BOZP

Projekt RILSA Pracovní úrazovost a dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ze strany osob samostatně výdělečně činných se nezaměřuje pouze na vymezení zákonných povinností OSVČ. Zabývá se rovněž tím, jak jsou pravidla BOZP dodržována v praxi a jaká opatření mohou přispět ke zlepšení současného stavu.

Setkání otevřely socioložky z RILSA Lucie Vidovićová a Marcela Petrová Kafková představením cílů a dosavadních výsledků projektu. Navázala přednáška výtvarného terapeuta a speciálního pedagoga Pavla Sochora a výtvarnice a kulturoložky Ireny Iškievové věnovaná využití kresby jako nástroje pro detekci špatného zacházení se seniory v rezidenčních službách.

Druhý blok brněnské akce patřil praktické části: aktivizačnímu potenciálu kresby jako tematického katalyzátoru zmíněného citlivého tématu. Tuto část vedli rovněž Pavel Sochor a Irena Iškievová. Následovala společná reflexe zkušeností účastníků. 

Workshopu se zúčastnila téměř dvacítka lidí – zástupci poskytovatelů sociálních služeb a domovů pro seniory, proseniorských a dalších neziskových organizací, neformální pečující. Přítomni byli i zástupci městské policie a další odborníci, které téma včasné detekce fenoménu EAN dlouhodobě zajímá.

Živá diskuse v závěru setkání potvrdila, že trauma informovaný přístup a hledání nových, citlivých nástrojů detekce špatného zacházení je tématem, které rezonuje napříč obory a institucemi.

Na webu projektu FEANCI jsme pro zájemce v části věnované výstupům zveřejnili prezentaci (včetně videozáznamu části debaty) a pracovní listy z výše představeného workshopu.

Článek Beyond Positive Attitudes: Preconditions for Union Membership – Evidence from Czechia (Od pozitivních postojů ke členství: Předpoklady vstupu do odborů – poznatky z České republiky) zkoumá postoje k odborům mezi zaměstnanci v České republice, kteří nejsou členy odborů. Výzkum byl proveden v kontextu pokračujícího poklesu odborové organizovanosti v zemích OECD, včetně států střední Evropy.

Výsledky ukazují, že 24 % zaměstnanců-nečlenů vnímá odbory pozitivně, 38 % je odmítá a zbývající část zaujímá ambivalentní nebo lhostejný postoj. Pozitivní postoje souvisejí s levicovou politickou orientací, zkušeností s odbory v rodině nebo na pracovišti a s vyšším vzděláním.

Pouze 11 % respondentů provedeného šetření vyjádřilo ochotu vstoupit do odborů. Tato ochota je podmíněna nejen ideovou blízkostí, ale také pracovní nespokojeností, což naznačuje, že instrumentální motivy mají zásadní význam při přeměně pozitivních postojů k odborům na vlastní členství v nich.

Článek vychází z již uzavřeného projektu RILSA Posílení kapacity odborových svazů v České republice.