Mezi prezentujícími vystoupila také Sylva Höhne z oddělení rodinné politiky Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA). V příspěvku vycházejícím ze Zprávy o rodině 2026 se soustředila na životní hodnoty a postoje mladých bezdětných lidí a rodičů s nejmladším dítětem do 10 let věku. Poukázala na fakt, že rodina s dětmi je v českém prostředí stále vysoce ceněnou životní hodnotou. Rodičovství je vnímáno jako volba, nikoli povinnost. Mezi mladými bezdětnými lidmi i rodiči převládá zodpovědný přístup k rodičovství, zároveň je ale patrná určitá vnitřní nejistota a také různé obavy, mj. ze zhoršení životních podmínek domácnosti či z nedostatečné podpory rodin ze strany státu (tyto obavy silněji vyjadřují rodiče).

S rodičovstvím je současně spojována poměrně vysoká finanční, psychická, fyzická či časová zátěž, čehož jsou si vědomi i bezdětní. Zájmem společnosti by mělo být vytváření prorodinného klimatu a posilování významu rodičovství pro jedince i pro společnost bez nepřiměřeného tlaku na bezchybné plnění rodičovské role. Existence záchranné sociální sítě pro rodiny a komunitní podpory může skrze posilování funkčních rodinných vztahů, partnerských a rodičovských kompetencí přispívat k vědomí zvládnutelnosti každodenních nároků spojených s výchovou a péčí o děti.

Zájemcům zde nabízíme prezentaci Sylvy Höhne ze zmíněného čtvrtého kulatého stolu ze série Systémová podpora rodin jako investice do budoucnosti. Tato prezentace je volně dostupná i mezi dalšími výstupy projektu RILSA Zpráva o rodině 2026.

Program letošního ročníku International Young Carers Conference (IYCC)poskytl prostor pro sdílení výzkumných poznatků o počtech, zkušenostech a situaci pečujících dětí a mladých lidí ze zemí celého světa. Představeny byly inovativní přístupy řady podpůrných organizací, institucí a projektů a zazněly autentické příběhy a prožitky samotných mladých pečujících.

Celým programem silně rezonovala myšlenka „nic o nás bez nás“ ve vztahu k reprezentaci, nastavování podpory a informování o zkušenosti mladých pečujících neboli dětí a mladých lidí, kteří se podílejí na péči o svého blízkého se zdravotním znevýhodněním. Diskutovány byly životní okolnosti, prožitky a možnosti podpory pečujících sourozenců, dcer a synů i vnoučat, a to od nejranějšího věku až po dospělost.

Magdalena Bubeníková a Kristýna Janurová z oddělení rodinné politiky RILSA na konferenci IYCC vystoupily s příspěvkem představujícím vybrané výstupy první části výzkumu Pečující děti, a to výstupy týkající se sourozenců dětí se zdravotním znevýhodněním. Výzkum je realizován v rámci projektu RILSA Současná česká rodina a podpora jejích funkcí.

V berlínské prezentaci výzkumnic z RILSA Young Carers in Czechia: Differently Involved, Often Overlooked, but Always Affected Magdalena Bubeníková vysvětlila různé formy zapojení pečujících sourozenců do péče a chodu domácnosti, shrnula jejich hlavní potřeby a upozornila na způsoby, jakými (ne)jsou tyto potřeby v rodinách saturovány. Kristýna Janurová poukázala na copingové strategie samotných pečujících dětí a představila vybraná doporučení pro českou rodinnou a sociální politiku. Podněty se opíraly o výzkumné poznatky a příklady dobré praxe jak z České republiky, tak ze zahraničí.

Účast na konferenci zástupkyním RILSA přinesla i mnoho inspirace, jak dále pokračovat ve výzkumu zaměřeném na danou problematiku, jež je ‒ v porovnání s dalšími zeměmi zastoupenými na IYCC ‒ v České republice stále upozaděna. Účast zároveň přispěla ke vzniku nových a prohloubení již existujících kontaktů s vědci a dalšími odborníky jak z Česka, tak ze zahraničí. Konference se zúčastnili i zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí.

Zájemcům o problematiku mladých pečujících doporučujeme nedávnou monografii RILSA Pečující děti I: sourozenci dětí se zdravotním znevýhodněním.

Většina programu druhého dne olomoucké sociologické konference byla věnována problematice nízké plodnosti a stárnutí populace. Vedle panelové diskuse se danému tématu věnovala konferenční sekce Současná česká rodina. V jejím rámci prezentovaly Sylva Höhne a Naděžda Křečková Tůmová z RILSA zjištění získaná v rámci projektu Zpráva o rodině 2026. V příspěvku Rodičovská dovolená v ČR z pohledu matek: preference a realita pojednaly o tom, nakolik se naplňují představy matek s dětmi předškolního věku ohledně zajištění péče o děti a vlastní participace na trhu práce.

V další sekci vystoupila Magdalena Bubeníková z RILSA s příspěvkem Příliš brzy dospělí: Zkušenosti a potřeby sourozenců dětí s handicapem. Představila dílčí výsledky výzkumu pečujících dětí, tedy skupiny, kterou lze považovat za sociální politikou dlouhodobě opomíjenou a „systémově neviditelnou“. Další výstupy projektu RILSA Současná česká rodina a podpora jejích funkcí naleznou zájemci zde.

Zástupcem oddělení rodinné politiky RILSA na olomoucké podzimní sociologické konferenci byl také sociolog Petr Holpuch. Prostřednictvím své prezentace Důvody a kontext úspěchu při řešení situace v bydlení lidí, kteří překonali vlastní bezdomovectví seznámil přítomné se závěry kvalitativního výzkumu hledajícího faktory vedoucí k úspěšnému vymanění se z dlouhodobého bezdomovectví. Další výstup projektu RILSA Důvody a kontext úspěchu či selhání v životní trajektorii osob bez domova ve vztahu k řešení jejich situace v bydlení je zájemcům k dispozici zde.

Za oddělení pracovních vztahů a pracovních podmínek RILSA vystoupila jeho vedoucí Renata Kyzlinková s příspěvkem Mezi flexibilitou a přetížením: druhá zaměstnání a slaďování práce a osobního života. Věnovala se vztahu druhého zaměstnání a slaďování práce a osobního života. Na reprezentativních datech zkoumala souvislosti s časovou zátěží, konflikty rolí a spokojenost s rovnováhou mezi prací a osobním životem.

Její kolegyně Soňa Veverková v prezentaci Pracovní podmínky učitelů a atraktivita učitelské profese – opravdu víme, co učitelé potřebují? představila výzkum pracovních podmínek a atraktivity učitelské profese. Propojila data TALIS s kvalitativním šetřením a zabývala se přetrvávajícím nedostatkem učitelů navzdory jejich deklarované spokojenosti s pracovními podmínkami. Sociolog Aleš Kroupa z téhož výzkumného oddělení RILSA svým příspěvkem Profesionalizace odborového funkcionáře a organizační kapacita odborů posluchače seznámil s významem profesionalizace odborových funkcionářů pro sociální dialog a ukázal, jaký má vliv i jen částečné uvolnění funkcionářů na stabilizaci členské základny a účinnější kolektivní vyjednávání.

Jeden z nedávných dílů diskusního pořadu ArtCafé stanice Českého rozhlasu Vltava se v souvislosti s uvedením Euripidovy hry Alkéstis zabýval tím, jak se mění představy o smrti, truchlení i posmrtném životě a jak se proměňují rituály, které pomáhají pozůstalým vyrovnávat se s úmrtím jejich blízkých. Na otázky, k nimž patřilo i to, proč se v Česku lidé často loučí se zesnulými bez obřadu, odpovídala mimo jiné právě Olga Nešporová, sociální antropoložka z RILSA.

Citujeme z jejích odpovědí: „Podle srovnání dat nevidíme již vzestup u lidí, kteří si přejí kremaci bez obřadu. Tato situace je stabilní, spíše vidíme mírný pokles těchto přání. Postupně si vytváříme alternativnější a určitě menší obřady. Často jsou nezávislé na pohřebních službách. Tento trend odpovídá tomu, jak se vyvíjí celá společnost.

Obřad je v současné době vnímán spíše jako úleva pro truchlící. Proto se domnívám, že je velmi náročné zavést nové obřady, rituály. V okamžiku, kdy vám zemře blízká osoba, je těžké myslet na to, co udělat lépe. Proto je dobré o smrti hovořit předtím a promyslet si, co bude. Abychom byli na smrt lépe připraveni“.

Olga Nešporová se sociálními a kulturními otázkami umírání a pohřbívání zabývá dlouhodobě. V oblasti sociální politiky se těmto tématům věnovala například článkem Smrt a umírání: opomíjené téma veřejných politik v časopise Fórum sociální politiky.

Projekt RILSA Sociální dopady individualizace smrti na současnou českou společnost celkově přinesl řadu zajímavých publikačních výstupů:

O smrti a pohřbívání (2. revidované vydání). Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury NEŠPOROVÁ, Olga (2024)

Socioekonomické dopady úmrtí na české domácnosti (RILSA, 2018)

Pohřbívání bez obřadu z perspektivy sociologie NEŠPOROVÁ, Olga

Roadside memorials in the Czech Republic and Romania: Memory versus religion in two European post-communist Countries NEŠPOROVÁ, Olga – STAHL, Irina

Století proměn v pohřbívání: od církevního uložení do země ke zpopelnění bez obřadu NEŠPOROVÁ, Olga

O smrti a pohřbívání NEŠPOROVÁ, Olga

Everprivate Grief in Public Space: Roadside Memorials in the Czech Republic. NEŠPOROVÁ, Olga V žáru lásky se život započal – v žáru ohně se končí. Čtyři pohledy na vývoj kremačního hnutí v české společnosti. NEŠPOROVÁ, Olga – NEŠPOR, Zdeněk R.

Hlavní náplní konference budou výsledky výzkumu Kvalita pracovního života 2025, který realizoval RILSA. Akce nabídne aktuální odborné pohledy na digitalizaci, flexibilitu a pracovní jistotu, pracovní zátěž, psychosociální rizika, odměňování, zdraví a pracovní pohodu. Pozornost bude věnována i rozdílům mezi různými skupinami pracovníků.

Konference se uskuteční prezenční formou 2. prosince 2026 od 9:30 v Rosmarin Business Center v Praze 7.

Pro účast na konferenci je třeba předem se registrovat prostřednictvím formuláře zde, a to nejpozději do 23. listopadu 2026.

Pozvánku na konferenci připojujeme zde.

Předem všem děkujeme za případné další šíření této pozvánky.

Zájemce o dosavadní výstupy projektu RILSA Kvalita pracovního života: Pracovní pohoda odkazujeme na jeho webové stránky.

Na konferenci budou představeny vybrané závěry Zprávy o rodině 2026, která se zabývala převážně okolnostmi ovlivňujícími rodičovské plány. Akce dále nabídne zajímavé příspěvky odborníků z oblasti demografie, partnerských vztahů a duševního zdraví. Tématem konference bude i rodinná politika, její současné směřování a postoje veřejnosti k jejím vybraným opatřením.

Konference se koná hybridní formou ve středu 18. listopadu 2026 od 9:00 do 15:00 hod. v budově MPSV, Karlovo náměstí 1359/1, Praha 2, konferenční místnost v přízemí.

Váš zájem, včetně preferované formy účasti, prosím potvrďte nejpozději do 12. listopadu 2026 prostřednictvím tohoto registračního formuláře.

Dovolujeme si upozornit, že vstup bude umožněn pouze registrovaným účastníkům s platným průkazem totožnosti.

Link k online připojení bude registrovaným zájemcům rozeslán e-mailem před konáním konference.

Pozvánku na konferenci připojujeme zde.

Předem všem děkujeme za případné další šíření této pozvánky a těšíme se na osobní či online setkání.

Akce nabídne mimo jiné vhled do přístupu a názorů soudců a soudkyň, pracovníků a pracovnic OSPOD, poskytovatelů sociální pomoci a rodičů, kteří mají s asistovanými kontakty osobní zkušenosti. Pozornost bude věnována také silným a slabým stránkám současné praxe a diskusi nad doporučeními zaměřenými na zkvalitnění asistovaných kontaktů v ČR.

Workshop se koná hybridní formou ve čtvrtek 5. listopadu 2026 od 10:30 do 12:30 hod. v budově MPSV (Na Poříčním právu 376/1, Praha).

Váš zájem, včetně preferované formy účasti, prosím potvrďte nejpozději do 2. listopadu 2026 v tomto registračním formuláři nebo prostřednictvím tohoto QR kódu.

Dovolujeme si upozornit, že počet prezenčních míst je omezen. Link k online připojení bude registrovaným zájemcům rozeslán e-mailem před konáním workshopu.

Pozvánku na workshop připojujeme zde.

Předem všem děkujeme za případné další šíření této pozvánky a těšíme se na osobní či online setkání.

Téma sourozenců dětí se zdravotním znevýhodněním začalo být v odborné literatuře, systému pomáhajících služeb i veřejné debatě reflektováno teprve v posledních letech.

Kamila Svobodová, Kristýna Janurová a Magdalena Bubeníková ‒ expertky z oddělení RILSA Rodinná politika ‒ provedly při výzkumu této problematiky sběr dat prostřednictvím hloubkových polostrukturovaných rozhovorů se sourozenci dětí se zdravotním znevýhodněním a s rodiči vychovávajícími vedle dítěte s handicapem ještě „zdravé“ dítě či děti. Tuto perspektivu doplnily o poznatky odborníků, kteří se ve své praxi setkávají s pečujícími rodinami.

Šetření expertek ukázalo, že sourozenci dětí se zdravotním znevýhodněním se v různé míře podílejí na péči o ně. Tato role přitom významně ovlivňuje jejich vlastní každodenní život.

Výzkum zjistil řadu výzev, kterým pečující děti a jejich rodiny čelí v oblastech rodinných vztahů, volného času, sociálních kontaktů, vzdělávání, pracovního uplatnění i finančního zabezpečení. Jedním ze stěžejních zjištění je, že pečující „rodiny při zvládání náročné životní situace do značné míry spoléhají na vlastní zdroje a neformální podpůrné sítě, zatímco formální podpora jejich potřeby v řadě klíčových oblastí nepokrývá dostatečně nebo jim z různých důvodů není dostupná“.

Nová publikace RILSA přináší i obsáhlou část s doporučeními. Ta zohledňují široké souvislosti dané problematiky a příklady inspirativní praxe z České republiky i ze zahraničí. Doporučení se týkají jak systémové pomoci zaměřené na pečující sourozence, tak podpory pečujících rodin jako celku. Z návrhů vybíráme:

– včas informovat rodiče i pečující sourozence o dostupné podpoře přímo přes klíčové aktéry v systému (praktičtí pediatři, zdravotnická zařízení a zdravotníci, poskytovatelé služeb rané péče, koordinátoři péče či Centra provázení);

– včas identifikovat potřeby a předcházet psychickým i sociálním obtížímpečujících dětí – tyto obtíže povětšinou zůstávají skryté, proto je zásadní vzdělávat odborníky ve školství, zdravotnictví i podpůrných službách v rozpoznávání situace pečujících dětí a v adekvátních způsobech podpory;

– posilovat kapacitní, regionální i finanční dostupnost preventivní i kurativní psychosociální, psychologické a psychoterapeutické pomoci pro pečující rodiny a specificky pro pečující děti;

– podporovat vznik nových i fungování již existujících podpůrných sourozeneckých skupin, které umožňují setkávání s vrstevníky v obdobné životní situaci, vytvářejí prostor pro otevřenou komunikaci a sdílení zkušeností a přispívají k lepšímu porozumění vlastní situaci v bezpečném prostředí pod odborným vedením;pro stabilizaci této služby v systému sociálního zabezpečení doporučují autorky zvážit její zařazení mezi zákonem definované sociální služby;

– podporovat a rozvíjet kvalitu a dostupnost služeb, které převezmou část péče o dítě se zdravotním znevýhodněním nebo dalších praktických povinností v rodině, aby se rodiče mohli soustředěně věnovat svým „zdravým“ dětem a aby na sebe pečující sourozenci nemuseli brát nepřiměřenou pečovatelskou zátěž a odpovědnost.

Nová monografie Pečující děti I: sourozenci dětí se zdravotním znevýhodněním je jedním z výstupů projektu Současná česká rodina a podpora jejích funkcí.

Individualizace a personalizace patří mezi velmi výrazné aktuální trendy v dlouhodobé péči. Znamenají odklon od institucionálních forem k péči v domácím prostředí a k rozvoji komunitních služeb. Tento vývoj je i posunem od medicínského k sociálnímu pojetí zdravotního postižení a k etablování individuálních potřeb coby diagnostického základu pro flexibilní, na míru šitou péči a podporu.

Článek z časopisu Geriatrie a gerontologie analyzuje a hodnotí české odborné publikace z posledních 15 let zaměřené na financování sociální péče a ekonomické aspekty individualizace péče. Studie autorského kolektivu vedeného sociologem z RILSA Davidem Kocmanem zjistila, že dosavadní domácí odborná literatura hodnotí individualizaci dlouhodobé péče především prostřednictvím jednotkových nákladů, zejména srovnáním nákladů na hodinu péče v pobytových a terénních službách. Převládající přístup většinou nezohledňuje výsledky péče ani individuální potřeby klientů.

Autoři přehledové studie shledali značnou odlišnost domácí odborné literatury oproti zahraniční a uvádějí, že pro komplexnější hodnocení efektivity je nezbytné propojit ekonomické ukazatele s výsledky péče.

Velmi zajímavá je i pasáž věnovaná terminologické problematice: „Specifickým faktorem metodologických preferencí může být terminologický posun spojený s tím, jak místní praxe přistupuje k překladu výrazu effectiveness. Čeština, na rozdíl od angličtiny, nejčastěji spojuje slovo efektivnost s úsporami, což ovšem odpovídá anglickému termínu efficiency, nikoliv effectiveness. České překlady ekonomické teorie tak hovoří o „analýze efektivnosti nákladů” […] či ‚analýze nákladové efektivity‘ […] s tím, že ‚efektivnost znamená absenci plýtvání neboli co nejefektivnější užívání zdrojů ekonomiky k uspokojování potřeb a přání lidí, (…) takové použití  ekonomických zdrojů, které přináší maximální úroveň uspokojení dosažitelnou při daných vstupech a technologiích‘ […] V zahraniční literatuře je přitom pojem effectiveness odvozen od adjektiva efektivní, tedy účinný, a souvisí především s dopady a jejich klinicky definovanou přesností.“

Článek, který zájemcům touto cestou nabízíme v plné verzi, Jaké jsou náklady individualizace dlouhodobé péče? Souhrn evidence z ČR je jedním z výstupů projektu RILSA Budoucí dostupnost, kapacita a potřebnost sociálních služeb a jejich financování.

Minimální mzda představuje jeden z hlavních nástrojů politiky trhu práce a sociální politiky. Cílem tohoto nástroje je zajistit důstojné životní podmínky pracujících, omezit příjmovou nerovnost a posílit sociální soudržnost. Po zrušení institutu zaručené mzdy ve mzdové sféře k 1. lednu 2025 zákonná minimální mzda plní úlohu jediné zákonné spodní hranice odměny pro zaměstnance v soukromém sektoru.

Experti z RILSA se ve svých analýzách přiměřenosti minimální mzdy zaměřují na její vztah k základním životním potřebám, mzdové distribuci, tempu růstu mezd a k produktivitě práce.

Zatím nejnovějším výstupem projektu RILSA Přiměřenost minimální mzdy a socioekonomická situace domácností v ČR je studie Analýza přiměřenosti minimální mzdy v České republice v roce 2025.

Citujme z jejích závěrů:

• „Minimální mzda dosahovala v roce 2025 přibližně 4,3 násobku životního minima jednotlivce v hrubém vyjádření a 3,7 násobku v čistém vyjádření. Posun oproti roku 2023 je z velké části důsledkem nominální rigidity životního minima, které nebylo od roku 2023 valorizováno, nikoli růstu reálné životní úrovně.
• Pokud se k životnímu minimu připočítají normativní náklady na bydlení, čistá minimální mzda nepostačuje na pokrytí základních životních nákladů jednotlivce v nájemním bydlení; míra pokrytí se podle velikosti obce pohybuje mezi 80 a 93 % a k plnému pokrytí by bylo třeba zvýšení čisté minimální mzdy přibližně o 7 až 24 %. […]
• V období 2016–2025 bylo tempo růstu minimální mzdy s výjimkou roku 2021 trvale vyšší než tempo růstu průměrné i mediánové mzdy. Minimální mzda v roce 2025 vzrostla meziročně o 10,1 %, zatímco průměrná hrubá mzda o 7,2 % a index spotřebitelských cen o 2,5 %“. (Zvýraznění některých pasáží je dílem redakce aktualit RILSA.)

I zatím nejnovější studie RILSA věnovaná problematice minimální mzdy se těší velkému zájmu masmédií, viz například články zpravodajského webu ČTK České noviny, internetového deníku Aktuálně.cz, deníku Blesk nebo ekonomického deníku e15.