Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) se týká i osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). RILSA proto připravil soubor pěti infografik, které přehlednou formou představují základní povinnosti OSVČ v oblasti BOZP. Úvodní infografika je společná pro všechny OSVČ: představuje hlavní právní předpisy v oblasti BOZP pro OSVČ a zdůrazňuje význam dodržovaní pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro OSVČ i další osoby.

Následující čtyři infografiky se zaměřují na konkrétní situace, v nichž OSVČ vykonávají svou činnost. Povinnosti OSVČ bez zaměstnanců v oblasti BOZP jsou základem povinností OSVČ i v dalších třech situacích probíraných infografikami. U každé povinnosti OSVČ v oblasti BOZP je uvedeno konkrétní ustanovení příslušného právního předpisu, z něhož daná povinnost vyplývá.

Infografika Povinnosti OSVČ se zaměstnanci v oblasti BOZP je již zveřejněna na oborovém portálu BOZPinfo.cz, provozovaném RILSA. Další grafiky budou zveřejňovány na stejném portálu během následujících čtyř týdnů. Čtenářům aktualit na webových stránkách RILSA zpřístupňujeme i tyto materiály již nyní:

Povinnosti v oblasti BOZP mají i OSVČ

Povinnosti OSVČ bez zaměstnanců v oblasti BOZP (na vlastním pracovišti)

Povinnosti OSVČ bez zaměstnanců v oblasti BOZP při výkonu práce na pracovišti jiného zaměstnavatele

Povinnosti OSVČ se spolupracujícím manželem nebo dítětem v oblasti BOZP

Projekt RILSA Pracovní úrazovost a dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ze strany osob samostatně výdělečně činných se nezaměřuje pouze na vymezení zákonných povinností OSVČ. Zabývá se rovněž tím, jak jsou pravidla BOZP dodržována v praxi a jaká opatření mohou přispět ke zlepšení současného stavu.

Setkání otevřely socioložky z RILSA Lucie Vidovićová a Marcela Petrová Kafková představením cílů a dosavadních výsledků projektu. Navázala přednáška výtvarného terapeuta a speciálního pedagoga Pavla Sochora a výtvarnice a kulturoložky Ireny Iškievové věnovaná využití kresby jako nástroje pro detekci špatného zacházení se seniory v rezidenčních službách.

Druhý blok brněnské akce patřil praktické části: aktivizačnímu potenciálu kresby jako tematického katalyzátoru zmíněného citlivého tématu. Tuto část vedli rovněž Pavel Sochor a Irena Iškievová. Následovala společná reflexe zkušeností účastníků. 

Workshopu se zúčastnila téměř dvacítka lidí – zástupci poskytovatelů sociálních služeb a domovů pro seniory, proseniorských a dalších neziskových organizací, neformální pečující. Přítomni byli i zástupci městské policie a další odborníci, které téma včasné detekce fenoménu EAN dlouhodobě zajímá.

Živá diskuse v závěru setkání potvrdila, že trauma informovaný přístup a hledání nových, citlivých nástrojů detekce špatného zacházení je tématem, které rezonuje napříč obory a institucemi.

Na webu projektu FEANCI jsme pro zájemce v části věnované výstupům zveřejnili prezentaci (včetně videozáznamu části debaty) a pracovní listy z výše představeného workshopu.

Článek Beyond Positive Attitudes: Preconditions for Union Membership – Evidence from Czechia (Od pozitivních postojů ke členství: Předpoklady vstupu do odborů – poznatky z České republiky) zkoumá postoje k odborům mezi zaměstnanci v České republice, kteří nejsou členy odborů. Výzkum byl proveden v kontextu pokračujícího poklesu odborové organizovanosti v zemích OECD, včetně států střední Evropy.

Výsledky ukazují, že 24 % zaměstnanců-nečlenů vnímá odbory pozitivně, 38 % je odmítá a zbývající část zaujímá ambivalentní nebo lhostejný postoj. Pozitivní postoje souvisejí s levicovou politickou orientací, zkušeností s odbory v rodině nebo na pracovišti a s vyšším vzděláním.

Pouze 11 % respondentů provedeného šetření vyjádřilo ochotu vstoupit do odborů. Tato ochota je podmíněna nejen ideovou blízkostí, ale také pracovní nespokojeností, což naznačuje, že instrumentální motivy mají zásadní význam při přeměně pozitivních postojů k odborům na vlastní členství v nich.

Článek vychází z již uzavřeného projektu RILSA Posílení kapacity odborových svazů v České republice.

Z obsahu 2. čísla:

Recenzované články
Budoucnost jako kritérium: objektivní šance, investiční rozhodování a pracovní dlouhověkost  
Jiří Vyhlídal

Live-in asistence u osob s kvadruplegií: přenos zahraničního modelu do podmínek České republiky
Ilona Pavlová ‒ Kateřina Pařízková

Recenze
Globalizace u konce s dechem
Jan Keller

Delikvence a viktimizace mládeže
Alena Marešová

Celé letošní 2. číslo časopisu Fórum sociální politiky je k dispozici zde.

Pořadatelem Světového kongresu gerontologie a geriatrie je Mezinárodní asociace gerontologie a geriatrie (IAGG).

Socioložky Lucie Vidovićová a Marcela Petrová Kafková z RILSA vystoupily v rámci panelu Understanding Elder abuse and neglect: Evidence, methods and prevention a představily projekt RILSA FEANCI, podpořený Technologickou agenturou České republiky.

Prezentace expertek z RILSA ‒ Methodological Challenges of Measuring the Prevalence of EAN in Institutional Settings a Beyond the “Bad Caregiver”: Systemic Perspectives on Elder Abuse and Neglect ‒ jednak seznámily publikum s některými výsledky vlastního empirického výzkumu týrání, zneužívání a špatného zacházení se seniory, jednak pojednaly o metodologických limitech a úskalích takto zaměřených projektů.

Lucie Vidovićová, vedoucí výzkumného oddělení sociální politiky a sociální práce RILSA, danému konferenčnímu panelu předsedala.

Pro zájemce zde zveřejňujeme obě prezentace a pro seznámení se s dalšími odbornými i mediálními výstupy projektu RILSA FEANCI doporučujeme průběžně navštěvovat jeho webové stránky.

Ve stavebnictví patří osoby samostatně výdělečně činné mezi skupiny pracovníků, které jsou při své práci často vystaveny významným bezpečnostním rizikům. Nový odborný podcast RILSA proto přibližuje jejich povinnosti, nejčastější rizikové situace i význam prevence pracovních úrazů a koordinace všech účastníků výstavby.

První díl podcastu přináší obsáhlý rozhovor s Radkem Brabcem, inspektorem práce Odborového svazu zaměstnanců poštovních, telekomunikačních a novinových služeb a lektorem Mendelovy univerzity v Brně. Představuje nejčastější rizikové situace, s nimiž se OSVČ na staveništích setkávají, vysvětluje jejich právní i praktické povinnosti a upozorňuje na význam prevence pracovních úrazů i vzájemné koordinace všech účastníků výstavby.

Pozornost je věnována také spolupráci se zhotoviteli staveb, úloze koordinátora BOZP na staveništi a nejčastějším nedostatkům zjišťovaným při kontrolách orgány inspekce práce. Součástí rozhovoru jsou modelové situace z praxe, doporučení pro bezpečný výkon stavebních prací i příklady preventivních opatření, jež mohou přispět ke snížení pracovní úrazovosti. Posluchači získají přehled o preventivních opatřeních, která mohou přispět ke snížení pracovní úrazovosti a ke zvýšení bezpečnosti na staveništích.

Nový podcast RILSA vznikl v rámci projektu zaměřeného na pracovní úrazovost a dodržování pravidel BOZP u osob samostatně výdělečně činných. Projekt se věnuje nejen přehledu jejich povinností, ale také tomu, jak jsou tato pravidla naplňována v praxi a jaká opatření mohou přispět ke zlepšení současného stavu.

Seminář proběhl v rámci mezinárodního projektu Violet – Towards workplaces without sexual harassment and violence, jehož je Kancelář veřejného ochránce práv jednou z partnerských organizací.

Renata Kyzlinková z RILSA se v rámci této akce zúčastnila panelové diskuse, na níž společně se zástupkyněmi Státního úřadu inspekce práce, Českomoravské konfederace odborových svazů a s ombudsmankou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy debatovala o příčinách neohlašování případů sexuálního obtěžování na pracovišti a o jejich dopadech na život pracujících.

Renata Kyzlinková ve svých diskusních příspěvcích využila nejnovější poznatky z výzkumu RILSA, konkrétně data o incidenci sexuálního obtěžování na pracovišti z aktuálního sociologického šetření Kvalita pracovního života realizovaného v prosinci 2025. Podle nich v předešlých 12 měsících zažilo nějakou formu nechtěné sexuální pozornosti na pracovišti 7,1 % pracovníků/-ic.

R. Kyzlinková se opírala rovněž o výsledky projektu, který zpracovala pro Nadaci Friedricha Eberta ve své nedávno vydané publikaci Sexuální obtěžování na pracovišti. 

Debata na červnovém brněnském semináři zdůraznila význam prevence, bezpečných mechanismů oznamování a podpory osob, které se s nevhodným chováním na pracovišti setkávají.

Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) byl na konferenci reprezentován výzkumem Filipa Červenky a Robina Maialeh k vnímání majetkových nerovností v ČR i Evropě.

Pro zájemce o danou problematiku připomínáme dva články, které experti z RILSA publikovali v prestižních zahraničních časopisech. Přidáváme možnost stažení tiskové zprávy shrnující závěry semináře RILSA Česká společnost a ekonomické nerovnosti z 6. 12. 2023. K dispozici dáváme rovněž plnou verzi ppt prezentace, kterou výzkumníci představili na tomto semináři.

V úvodu workshopu představil výzkumný pracovník Martin Štěpánek nástroj Subjective Quality of Working Life Index (SQWLi), který vytvořil RILSA ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd ČR.

SQWLi je určen k měření subjektivně vnímané kvality pracovního života. Vychází z předpokladu, že kvalitu pracovního života nelze hodnotit pouze podle objektivních ukazatelů (mzda, pracovní doba, typ smlouvy apod.), ale také podle toho, jak pracovníci svou práci sami vnímají a hodnotí. Výsledný index vyjadřuje, nakolik jejich práce naplňuje jejich očekávání a potřeby.

Představen byl také portál Pracovní pohoda (www.pracovnipohoda.cz), který přináší aktuální informace o kvalitě pracovního života v České republice, výsledky výzkumů, odborné články i praktická doporučení pro zaměstnance a zaměstnavatele.

Účastníci červnového workshopu RILSA se seznámili také s výsledky aktuálního šetření realizovaného v rámci projektu. Přineslo celkem 3 446 odpovědí, přičemž hlavní analytický soubor tvořilo 2 999 ekonomicky aktivních respondentů z České republiky. Odpovědi zahraničních pracovníků byly využity především pro doplňková srovnání.

Diskuse se věnovala organizaci pracovní doby, slaďování pracovního a osobního života, práci na dálku, autonomii při plánování práce i konfliktu pracovních a soukromých rolí. Pozornost byla věnována také digitalizaci pracovního prostředí, využívání umělé inteligence, problematice technostresu a otázkám zdraví, regenerace a psychické pohody zaměstnanců.

Červnový workshop přinesl komplexní přehled o aktuálním stavu kvality pracovního života v České republice a potvrdil význam dlouhodobého sledování této oblasti pro výzkum i tvorbu veřejných politik.

Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) v pestrém programu semináře reprezentovala socioložka Sylva Höhne z oddělení rodinné politiky. Vystoupila v prvním tematickém bloku, zaměřeném na institut rodičovské dovolené v ČR. Prezentovala ‒ se spoluautorstvím své kolegyně z RILSA Naděždy Křečkové Tůmové ‒ prvotní výsledky výzkumu přání a reálných zkušeností matek se zajištěním péče o děti předškolního věku. Tato zjištění vycházela z dotazníkového šetření realizovaného pro potřeby Zprávy o rodině 2026 v září 2025 mezi rodiči s předškolními a školními dětmi.

Výsledky ukázaly například to, že představy matek ohledně zajištění péče o děti a o vlastních pracovních aktivitách se často liší od reality, zvláště co se týká dětí ve věku dvou až tří let. O děti do dvou let věku by podle matek mělo být postaráno převážně v rámci (širší) rodiny, ovšem péči o děti tříleté a starší by nejčastěji svěřily kolektivním zařízením, jako jsou mateřské školy či dětské skupiny. Zatímco u nejmenších a právě zmíněných starších dětí většinou reálné zkušenosti matek odpovídají jejich přáním, ohledně dvouletých dětí je patrná určitá nedostupnost jak širší rodinné péče, tak individuálních a kolektivních služeb péče o děti.

Prezentace Parental Leave in Czechia: Preferences and Reality přednesená na mezinárodním semináři Parenting Leaves, Equality, and Social Sustainability: Emerging Research Agendas  je dostupná mezi dalšími dosavadními výstupy projektu RILSA Zpráva o rodině 2026 zde.