Projekt navazuje na předchozí výzkumy MPSV, Platformy pro sociální bydlení a dalších subjektů, ale tematicky vstupuje na dosud neprobádané pole, protože legislativa zaměřená specificky na přístup k bydlení dosud v ČR implementována nebyla.  Projekt využívá kombinaci kvalitativních a kvantitativních výzkumných metod, zejména kvalitativní rozhovory, longitudinální případové studie vybraných ORP, opakovaná dotazníková šetření mezi sociálními pracovníky a vedoucími pracovníky, statistickou analýzu administrativních dat a participativní přístup ve spolupráci s aktéry v území. V rámci projektu budou analyzována data získaná ze žádostí o dotace MPSV a shromažďovaná v evidenčním systému. 

V rámci výzkumu budou analyzovány zejména kapacity a kvalifikace pracovníků kontaktních míst pro bydlení, vztahy mezi klíčovými aktéry, požadavky na rozvoj a metodickou podporu asistence v bydlení a dopady na personální zajištění agendy sociální práce. Díky svému časovému nastavení umožní projekt zachytit bezprostřední přípravy i první fáze realizace zákona, sledovat vznikající organizační vzorce a jejich vliv na nastavení poskytovaných služeb, zejm. asistence v bydlení, a tedy navrhovat podklady pro včasné revize metodických materiálů i legislativních opatření.   

Výsledky výzkumu budou sloužit jako podklad pro rozhodování MPSV, tvorbu metodických materiálů a úpravu právních předpisů souvisejících s výkonem agendy sociálního bydlení, včetně návaznosti na další legislativní a strategické dokumenty jako je zákon o sociálních službách, koncepce sociálního bydlení nebo strategie sociálního začleňování.  Výstupy z projektu rovněž rozšíří poznatkovou základnu o fungování sociální práce na obcích a přispěje k odborné debatě o roli sociálních pracovníků v procesech sociálních reforem.

Hlavním cílem projektu je prostřednictvím mezinárodních výzkumných týmů a využití pokročilých vědeckých metod přispět k rozšíření a prohloubení znalostí v oblastech propojení trhu práce a makroekonomických politik, socioekonomických nerovností, společenských vazeb na podnikání, zelené transformace a rozvojové ekonomie. Dílčí výzkumné aktivity budou stavět na interdisciplinárním přístupu a mezinárodní spolupráci s cílem dosáhnout vysoké kvality a globálního dopadu. Projekt využívá moderní kvantitativní i kvalitativní metody základního výzkumu, jako jsou ekonometrické analýzy, experimenty a případové studie, aby přinesl nové poznatky a inovativní řešení v těchto klíčových oblastech.

Projekt je pevně zakotven v současném stavu vědeckého poznání a usiluje o jeho další rozvoj prostřednictvím originálních přístupů a integrace různých výzkumných témat. Každý z výstupů bude publikován v renomovaných zahraničních odborných časopisech, což zajistí jeho novost, přínos a vysokou kvalitu. Důraz je kladen na inovativní přístup, který propojuje různé oblasti výzkumu a přináší nové perspektivy na komplexní otázky.

Projekt si proto klade za cíl zjistit, o jak častý problém se jedná, jaká je míra snížení pracovní schopnosti pacientů s touto diagnózou, jaké jsou možnosti jejich podpory a zkušenosti pracovníků úřadů práce s (opětovným) začleňováním těchto pacientů na trh práce. Dalším cílem je na základě porovnání se zkušenostmi s touto problematikou v Německu posoudit adekvátnost dostupných opatření v ČR a potřebnost zařazení long covidu mezi uznatelné diagnózy pro přiznání invalidity.

Výstupem projektu bude, mimo jiného, tvorba komplexní „Zprávy o seniorech v ČR“, daty podloženou sondu do klíčových oblastí kvality života seniorů a seniorek tak, jak je definována ve vládních prioritách a úkolech zadaných ve STRAPS a navazujícím Akčním plánu. Zde se projekt zaměří především na monitoring dosahování cílů v oblastech ve STRAPS definovaných jako nedosažených či částečně dosažených, zejména na:
1. oblast přípravy na stárnutí;
2. lidská práva seniorů;
3. vzdělávání a zaměstnanost;
4. zdraví a péči;
5. aktuální problémy nesené sociální, politickou, ekonomickou či environmentální změnou (tj. dopady energetické krize, mezigenerační vztahy, zajištění přístupu k lidským právům a jejich ochrana, diskriminace, digitalizace a její dopady, změna na pracovním trhu v důsledku ekonomických změn, resilience/odolnost, aktivní občanství, gerontologická gramotnost, včetně přípravy na stárnutí, a další otázky, které se mohou objevit jako aktuální a jejichž existenci nelze předvídat, nicméně ze zkušeností posledního období lze jejich existenci prognózovat.

Datová základna bude tvořena třemi pilíři:
1. analýzy dostupných administrativních a statistických dat (rodinné účty apod.);
2. sekundární analýzy dostupných sociálněvědních datových souborů (SILC, SHARE, sociologické výzkumy);
3. původní datové zdroje „Život ve stáří po 20 letech“ (komparativní studie s daty z roku 1992); kvantitativní šetření k aktuálním otázkám dle dynamické společenské potřeby; kvalitativní šetření (ohniskové skupiny) pro pokrytí témat relevantní pro kvalitativní přístupy.

Závěry budou využity v souvislosti s předpokládanou aktualizací strategie „Strategický rámec přípravy na stárnutí společnosti 2026–2030“ a na ni navazujícího Akčního plánu.

Výsledky budou průběžně diskutovány s odbornou veřejností formou konferenčních vystoupení, ad hoc kulatých stolů a veřejných konzultací.

Výsledky budou využity v komunikaci MPSV s veřejností (tiskové zprávy, vyjádření kabinetu k úpravám stávajících politik či k nově zaváděným opatřením apod.).

Témata jsou vybírána dle aktuální potřeby zadavatele.

Doposud proběhly výzkumy na téma:

• asistovaný kontakt (2025);
• pěstounská péče ve veřejném mínění (2024);
• příčiny a souvislosti umisťování dětí mimo rodinu (2023–2024);
• identifikace bariér v přístupu romských dětí ke zprostředkování náhradní rodinné péče (2023, 2024, 2027).

FAQ Etnicita v NRP