Pojmy sociální podnik a sociální ekonomika se během posledních desetiletí začínají často objevovat v různých souvislostech v různých zemích celého světa. Schopnost sociální ekonomiky a jejích subjektů – sociálních podniků – inovativním způsobem reagovat na sociální potřeby vede k tomu, že její význam roste. Významnou roli má evropská tradice, historie a kořeny dobrovolnických organizací a nadací, tradice vzájemnosti, družstevnictví a další organizované pomoci, která představuje základ dnešní sociální ekonomiky. Sociální podniky nabývají ekonomického významu zejména zaměstnáváním osob, které obtížně hledají práci na otevřeném trhu práce (sociální podniky pro pracovní integraci). Rostoucí zájem s sebou v různých kontextech přináší rozdílné přístupy ke konceptualizaci subjektů.1 V zahraničí Jacques Defourny, Jean-Louis Laville a další propojují myšlenky ekonomiky sociální, solidární, etické nebo humánní se zdůrazňováním významu místních sociálních podniků, sociálních podniků pro pracovní integraci a sociálního podnikání.2 V příspěvku seznamujeme s metodikou, kterou používá výzkumný tým katedry studií občanské společnosti Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze pro identifikaci českých sociálních podniků. Zároveň prezentujeme výsledky výzkumu zaměřeného na určení indikátorů sociálního podniku.
Abstrakt