Participace českých žen na trhu práce je relativně vysoká, propad v jejich zaměstnanosti v důsledku zakládání rodiny je však nejvyšší v Evropě. Tato studie se zabývá otázkou pracovní motivace českých žen se zaměřením na ženy s malými dětmi. Využívá metodu mikrosimulace, která umožňuje zkoumat pracovní motivace reprezentativního vzorku českých žen, identifikovat skupiny žen s nejnižší finanční motivací a analyzovat dopady reforem současného systému na pracovní motivaci všech českých žen včetně dopadů na veřejné finance. Nejnižší finanční motivaci nastoupit do zaměstnání mají v ČR matky s malými dětmi, které čelí vysokým nákladům na soukromou péči o děti. Tato studie analyzuje dopady reforem zaměřených na částečnou kompenzaci těchto nákladů pomocí slevy na dani na soukromou péči o děti. Analyzované reformy vychází z vládního návrhu zavedení této slevy, přičemž ve studii jsou analyzovány dvě různé výše této slevy (14 400 a 24 840 Kč ročně), a to ve formě prosté slevy na dani a ve formě slevy s možností uplatnění daňového bonusu (záporné daně). Výsledky ukazují, že navrhované reformy výrazně zvyšují pracovní motivaci českých žen s malými dětmi. Reformy zavádějící slevu na dani ve výši 14 400 Kč ročně zvyšují procento nepracujících žen s dětmi, které jsou motivovány k ekonomické činnosti, o 16–18 %, reformy zavádějící slevu ve zvýšené výši 24 840 Kč ročně dokonce zvyšují tento podíl žen o 46–54 % (podle toho, zda je zavedena možnost uplatnění slevy ve formě bonusu nebo ne). Všechny uvažované reformy mají také pozitivní dopady na veřejné finance, a to ve výši 0,6–2,2 mld. Kč ročně.
Abstrakt