Vznik penzijního připojištění se státním příspěvkem v Česku – na zakázku vlády – měl specifické politické a ideologické pozadí, vyjádřené marketingovým pojmem „občanský princip“. Představoval odmítnutí státní podpory systému podnikového důchodového zaopatření, resp. dnešních institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (institutions for occupational retirement provision). Právní úprava penzijního připojištění zbytečně komplikuje české právo; od vstupu Česka do EU odporuje unijním směrnicím o životním pojištění. Reformy penzijního připojištění byly a jsou pod taktovkou lobby. Produkt má nejvyšší státní dotace na světě, přitom reálné zhodnocení připisované klientům je v dlouhodobém průměru nulové a produkt je tak v zásadě bez dotací zcela neprodejný. Tzv. stavební spoření konkuruje penzijnímu připojištění v dotacích i v (ne)prodejnosti. Reforma stavebního spoření byla ukázkovým „dobýváním renty“ pro stavební spořitelny. Stávající práce na reformě penzijního připojištění jsou velmi komplikovaným pokusem o pokračování v „dobývání renty“ pro omezený počet finančních skupin.
Abstrakt