Flexibilita pracovní síly a flexibilita trhu práce jako celku nebo jeho segmentů se v posledních letech staly tématem diskusí v oblasti nejen sociální, ale i firemní politiky v evropských zemích. V tomto článku si klademe otázky, do jaké míry flexibilní pracovní úvazky usnadňují kombinaci závazků péče o děti a placeného zaměstnání a jaké jsou důsledky využívání těchto úvazků ve firemním prostředí. Na případové studii větší potravinářské společnosti demonstrujeme individuální zkušenosti matek závislých dětí s flexibilními pracovními úvazky. Při analýze polostrukturovaných rozhovorů se zaměřujeme na postavení těchto žen v rámci firemní struktury. Z rozhovorů je patrné, že se dostávají, oproti ostatním zaměstnancům/kyním do marginalizované pozice. To souvisí s tlakem na vysoký pracovní výkon a dlouhé hodiny strávené na pracovišti, což je požadavek akceptovatelný hlavně pro ty bez závazků. Některá zjištění výzkumu ukazují také na nedostatky v legislativní ochraně zaměstnanců/kyň pracujících v alternativním pracovním režimu.
Abstrakt